O azyl v Česku požádalo loni nejvíc cizinců za deset let | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

O azyl v Česku požádalo loni nejvíc cizinců za deset let. Většina z nich ale neuspěje

Nguyen Thuong Ly

Nguyen Thuong Ly

Získat v Česku mezinárodní ochranu je čím dál těžší. Loni uspělo 6,9 procenta cizinců, kteří se v Česku ucházeli o azyl, což je nejméně za posledních deset let. Počet žadatelů přitom roste, loni jich bylo 1922 a to je dokonce více než v letech, kdy vrcholila migrační krize.

Česká republika je podle měření Eurostatu země, kde je z celé Evropy zdaleka nejtěžší získat mezinárodní ochranu. V Německu, Španělsku či na Slovensku uspěly v loňském roce až dvě třetiny uchazečů, zatímco v Česku to není ani desetina. „Národnostní skladba žadatelů o mezinárodní ochranu v České republice se výrazně odlišuje od ostatních zemí Evropské unie,“ upozornila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Loni nejčastěji žádali o ochranu lidé z Arménie, Ukrajiny, Gruzie, Vietnamu, Kazachstánu a Ruska. „Je zřejmé, že naprostá většina žadatelů nepochází z válečných oblastí, naopak pocházejí z bezpečných zemí,“ řekla Malá s tím, že roli hraje také fakt, že mnoho cizinců používá Česko jako tranzitní zemi. Řada žádostí tak zůstává nevyřízených, protože dotyčný mezitím zemi opustí. V době migrační krize uspělo v azylových řízeních kolem třetiny žadatelů.

V Česku pracuje stále víc cizinců, jejich počet loni přesáhl 13 procent

Azyl se v Česku uděluje v případě, kdy cizinci hrozí v domovině pronásledování z politických, rasových, náboženských či národnostních důvodů. Cizinec může dostat také doplňkovou ochranu, kdy sice nesplňuje podmínky pro získání azylu, ale při návratu domů mu hrozí například trest smrti, mučení nebo válečný konflikt v dané zemi. „Každý případ je vždy posuzován striktně individuálně,“ řekla za rezort vnitra Malá. V Česku je v současnosti více než tisíc lidí, kteří mají status azylanta nebo mají doplňkovou ochranu.

Udílení mezinárodní ochrany v Česku

Rok

Počet nových žádostí

Počet řízení

Počet udělených azylů a doplňkové ochrany

Úspěšnost v %

2009

1258

1030

103

10

2010

833

1017

229

22,5

2011

756

1016

369

36,3

2012

753

814

198

24,3

2013

707

978

351

35,8

2014

1156

1012

376

37

2015

1525

1387

470

33,8

2016

1447

1410

450

32

2017

1450

1508

147

9,7

2018

1702

1731

165

9,5

2019

1922

2131

147

6,9

Organizace pro pomoc uprchlíkům dlouhodobě kritizuje přístup českých úřadů k udělování mezinárodní ochrany, podle právničky Hany Frankové není posuzování žádostí dostatečně důkladné. České úřady navíc neumí pracovat s lidmi, kteří nemají žádnou státní příslušnost. „Kvůli chybějící legislativě není status těchto osob upraven a tito lidé jsou i nadále opomíjeni státními autoritami i okolím. Často žijí na úplném okraji společnosti, bez jakékoli možnosti na lepší vyhlídky, a to z důvodu, že nemají dokumenty, nemohou legálně pracovat, ani se nechat ošetřit lékařem,“ uvedla organizace, která volá po změně zákonů tak, aby byl status těchto lidí právně ukotven.

Varování z Davosu: svět se musí připravit na miliony klimatických uprchlíků

Ministerstvo vnitra připravilo novelu azylového zákona, která ale zpřísňuje podmínky pro získání azylu. Ochranu nově nedostane ten, který by na ni formálně nárok měl, ale dopustil se vážného zločinu. „Pokud v Česku požádá o azyl cizinec, který spáchá například loupež, a přesto by měl jinak nárok na azyl, nově mu udělen nebude,“ řekl na podzim ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s tím, že tito lidé nadále mohou využít institut strpění. Česko ho v tom případě bude „trpět“ do doby, než ho bude možné poslat zpět.

„Novela znamená zásadní zrychlení návratu migrantů do jejich zemí poté, kdy se tamější situace uklidní,“ dodal. Novela prošla připomínkovým řízením už na podzim, ale stále čeká na předložení na vládě.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!