Volební účast: Jak si u Čechů vedou krajské a senátní volby?

• Krajské volby
• Senátní volby
• Volby do Evropského parlamentu
• Prezidentské volby
• Volby do Poslanecké sněmovny
• Komunální volby

Krajské volby

Krajské volby se týkají třinácti ze čtrnácti krajů České republiky. V Praze se v krajských volbách nevolí. Krajské volby se konají každé čtyři roky. Letos se volební místnosti otevřely v pátek 20. září a sobotu 21. září. 

Nutno přiznat, že krajské volby nevzbuzují u českých voličů masový zájem. V roce 2020 dosáhla průměrná volební účast 37,95 procenta. A letos to bylo, pravděpodobně i vlivem nedávných povodní, ještě výrazně méně, jen 32,91 procenta. Kompletní data ukazuje naše infografika.

Více: Krajské volby 2024 >>>

Volební účast - interaktivní grafika

Senátní volby

Volby do Senátu Parlamentu České republiky se poprvé uskutečnily v roce 1996. Od té doby se každé dva roky znovu volí třetina senátorů. Volby do Senátu jsou dvoukolové. Druhé kolo platí pro volební obvody, kde v prvním kole ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční počet hlasů.

Volební účast v senátních volbách je poměrně nízká, pokud ji porovnáváme s ostatními volbami. Nejvyšší účast v prvním kole byla v roce 2010, kdy k senátním volbám přišlo 44,59 procenta lidí. Nejnižší účast byla 24,1 procenta v roce 2002.

Kandidáti do Senátu 2024: Kdo postoupil do 2. kola voleb

Volby do senátu

Ve druhém kole senátních voleb byla nejvyšší účast v roce 2002, kdy se zúčastnilo 32,55 procenta oprávněných voličů. Nejnižší volební účast byla v roce 2016, kde k volbám přišlo pouhých 15,38 procenta občanů. Obecně platí, že ke druhému kolu senátních voleb chodí mnohem méně lidí než k prvnímu.

V posledních senátních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v prvním kole 42,65 procenta, v druhém kole pak pouze 19,44 procenta. Nyní v prvním kole voleb se účast vyšplhala jen na poměrně slabých 30,46 procenta. Kompletní data ukazuje naše infografika.

Více: Senátní volby 2024 >>>

Volby do Evropského parlamentu

Eurovolby se konají každých pět let na základě všeobecného hlasovacího práva. Poslanci Evropského parlamentu jsou tak přímo voleni od roku 1979. Současných 21 českých zástupců bylo zvoleno ve volbách do Evropského parlamentu v letošním roce. 

Obecně bývá účast ve volbách do Evropského parlamentu ve srovnání s ostatními volbami v Česku  relativně nízká. Letos přišlo k volebním urnám 36,45 procenta opravněných voličů, což je nejvyšší účast od vstupu ČR do Evropské unie. Před pěti lety přišlo 28,72 procenta. V roce 2014 byla volební účast vůbec nejnižší, dosáhla jen 18,2 procenta. Kompletní data ukazuje naše infografika.

PŘEHLEDNĚ: Volební kalendář. Jaké volby Česko čekají do roku 2033

Volby

Prezidentské volby

První přímá volba prezidenta se uskutečnila v roce 2013 a hned přilákala k volebním urnám velké množství voličů. V prvním kole voleb v roce 2013, které se konalo 11. a 12. ledna, dosáhla volební účast 61,31 procenta. Ve druhém kole, v němž nad Karlem Schwarzenbergem zvítězil Miloš Zeman, to bylo 59,11 procenta.

Druhá volba prezidenta České republiky proběhla v lednu 2018. Volební účast v prvním kole tehdy byla 61,92 procenta, ve druhém dokonce 66,60 procenta, což představuje rekordní účast. Z druhé prezidentské volby opět vyšel jako vítěz Miloš Zeman, který těsně porazil Jiřího Drahoše. 

Zatím poslední prezidentské volby se konaly v lednu 2023. V prvním kole byla volební účast 68,24 procenta. V druhém kole, kde se proti sobě postavili Andrej Babiš a Petr Pavel, dosáhla dokonce účast ve volbách 70,25 procenta, což je dosavadní rekord. Kompletní data ukazuje naše infografika.

Parlamentní volby

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají každé čtyři roky a patří mezi ty nejpopulárnější. Volí se 200 poslanců. Voleby do Sněmovny nás čekají již v příštím roce. Přesný termín voleb vyhlásí prezident Petr Pavel nejpozději 90 dnů před jejich konáním.

Samotná volební účast v parlamentních volbách se pohybuje okolo šedesáti procent. Mezi lety 1920 až 1954, a poté de facto až do roku 1989 v podstatě platila povinná volební účast. Po roce 1989 se postupně volební účast v parlamentních volbách snižovala. Nejnižší volební účast byla v roce 2002, kdy přišlo hlasovat jen 58 procent občanů s volebním právem. 

Zatím poslední parlamentní volby se konaly v roce 2021. K volebním urnám došlo 65,43 procenta voličů. O čtyři roky dříve byla volební účast nižší, dosáhla jen 60,84 procenta. V roce 2013 činila volební účast jen 59,48 procenta. Podle toho se zdá, že zájem o možnost volby zástupců do Poslanecké sněmovny v průběhu posledních let zase roste. Kompletní data ukazuje naše infografika.

Více: Parlamentní volby 2025 >>>

Komunální volby

Volby do zastupitelstev obcí, tedy komunální volby, se v Česku konají každé čtyři roky, a to ve všech obcích. Česko se v souvislosti s nimi potýká v mnoha regionech s problémem nevalného zájmu podílet se na správě obcí. V roce 2022 kandidovalo do voleb celkem 195 392 kandidátů, což je oproti předchozím volbám v roce 2018 o téměř 21 tisíc lidí méně.

V roce 2022 činila volební účast 45,30 procenta a v roce 2018 pak 47,34 procenta. Důvodem této celkové statistiky je poměrně vysoká volební účast v menších obcích, kde se lidé navzájem lépe znají. Kompletní data ukazuje naše infografika.