Volební účast ve volbách: Aktuální data a historické srovnání | E15.cz

Volební účast: Data a historické srovnání pro všechny volby

čer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Možnost jít k volbám či nikoli mají Češi teprve něco málo přes třicet let. Svobodné rozhodnutí si tak užívají a nebojí se některé volby vynechat. Například volby do evropského parlamentu nebo senátní volby se netěší velké oblibě, a tak je účast mizivá. Naopak největší zájem mají voliči o prezidentské volby a parlamentní volby. V roce 2018 dokonce k prezidentským volbám přišlo téměř 67 procent lidí.

Parlamentní volby

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají každé čtyři roky. Volí se 200 poslanců a volit může občan starší 18 let. 

Samotná volební účast v parlamentních volbách se pohybuje okolo šedesáti procent. Mezi lety 1920 až 1954 a poté de facto až do roku 1989 v podstatě platila povinná volební účast. Po roce 1989 se tak pochopitelně postupně volební účast v parlamentních volbách snížila. Nejnižší volební účast byla v roce 2002. Činila 58 procent, důvodem bylo nejspíš znechucení z opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD.

Prezidentské volby

První přímá volba prezidenta se uskutečnila v roce 2013 a další v roce 2018. V prvním kole voleb v roce 2013, které se konalo 11. a 12. ledna, dosáhla volební účast 61,31 procenta. Ve druhém kole, v němž nad Karlem Schwarzenbergem zvítězil Miloš Zeman, 59,11 procenta.

Druhá volba prezidenta České republiky proběhla v lednu 2018. Volební účast v prvním kole byla 61,92 procenta, ve druhém 66,60 procenta, což je rekordní účast. Z druhé prezidentské volby opět vyšel jako vítěz Miloš Zeman, a porazil tak těsně Jiřího Drahoše. Další prezidentské volby se budou konat v roce 2023. V těch už Miloš Zeman kandidovat nemůže.

Prezidentské volby 2023  >>>

Komunální volby

Volby do zastupitelstev obcí, tedy komunální volby, se v Česku konají každé čtyři roky, a to ve všech obcích. Česko se obecně potýká s malým zájmem právě o komunální politiku a o podílení se na ní. V roce 2018 kandidovalo do voleb 216 472 lidí, ve většině případů to byli nestraničtí kandidáti nebo členové místních sdružení.

Naopak volební účast v komunálních volbách není špatná, pokud ji například srovnáme s účastí v senátních volbách. Komunální volby tak zaznamenávají spíše průměrnou účast. Činila 47,34 procenta v roce 2018 a 44,46 procenta v roce 2014. Důvodem je poměrně vysoká volební účast v menších obcích, kde se lidé znají, a tak volí konkrétní kandidáty. 

Komunální volby 2022 >>>

Senátní volby

Volby do Senátu Parlamentu České republiky se poprvé uskutečnily v roce 1996. Od té doby se každé dva roky znovu volí třetina senátorů. Volby do Senátu jsou dvoukolové, a to v případě, že v prvním kole nezíská ani jeden z kandidátů nadpoloviční počet hlasů.

Volební účast v senátních volbách je poměrně nízká, pokud ji porovnáváme s ostatními volbami. Nejvyšší účast v prvním kole byla v roce 2010, kdy k senátním volbám přišlo 44,59 procenta lidí. Nejnižší účast byla 24,1 procenta v roce 2002.

Ve druhém kole senátních voleb byla nejvyšší účast v roce 2002 s 32,55 procentem lidí. Nejnižší v roce 2016, kde přišlo pouhých15,38 procenta občanů. Obecně platí, že ke druhému kolu senátních voleb chodí mnohem méně lidí než k prvnímu.

Senátní volby 2022 >>> 

Krajské volby

Krajské volby se konají každé čtyři roky ve třinácti krajích. V Praze se tak v krajských volbách nevolí. S účastí na tom také nejsou valně. Průměrná volební účast v roce 2016 dosáhla 34,57 procenta.

Volby do Evropského parlamentu

Volby v Evropské unii se konají každých pět let na základě všeobecného hlasovacího práva. Poslanci Evropského parlamentu jsou tak přímo voleni od roku 1979. Současných 21 českých zástupců bylo zvoleno ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019.

Účast ve volbách do Evropského parlamentu je jedna z nejhorších. Například v roce 2014 byla vůbec nejnižší, a to 18,2 procenta.

Volební účast podle věku

Obecně platí, že mladí lidé chodí k volbám méně. Pokud ale srovnáme účast v parlamentních volbách v roce 2017 a v roce 2021, počet mladých voličů mezi 18 a 34 lety se zvýšil.

Autor: čer

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Volby

V roce 2022 se v Česku konají volby do Senátu a komunální volby.

Prezident Zeman stanovil termín voleb na 23. a 24. záží 2022. Přečtěte si podrobný speciál, jak volit v komunálních volbách a jaký postup platí pro volby do Senátu. V obou případech potřebujete volební lístky, které vhodíte do uren ve volebních místnostech. Volební systém a pravidla se však liší. Odlišná pravidla platí hlavně pro voličský průkaz. Letošní volby znamenají i to, že se budou volit noví primátoři Prahy a Brna. Možná vás bude také zajímat, jak funguje volební komise, případně jak se stát jejím členem a jak vysoká bývá obyčejně volební účast. Na webu E15 vám přineseme i přehled kandidátů a výsledky voleb.

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery