Obraz Česka v ruských médiích utváří hlavně hokej, fotbal a Zeman
Ruské ekonomické on-line zpravodajství zmiňuje Česko nejčastěji v oblasti potravinářství. Srovnatelné množství prostoru dostává země i v článcích o cestování. Ty se nejvíce věnují lázeňství, uvádí analýza. Její závěry představil Vrabel ve spolupráci s organizací Evropské hodnoty. Analýza se soustředila na posledních dva a půl roku, pracovala s 68 miliony zpráv ruských médií z 24 tisíc zdrojů. Při zpracování využívala metody sémantické kontextuální analýzy.
Politické pozice země podle studie vykresluje v ruském informačním prostoru zejména Miloš Zeman, nikoliv Bohuslav Sobotka. Hlavní rozdíl je podle Vrabela patrný u tématu Ukrajiny. Zatímco Sobotka hájil v souvislosti s revolucí na Majdanu pozice Evropské unie, Zeman rozehrál vlastní hru.
Fakticky měl podle studie plnit roli mluvčího Kremlu a delegitimizovat ukrajinskou vládu před Západem. Velký ohlas v ruském zpravodajství získal Zemanův výrok srovnávající pochod stoupenců Stepana Bandery ze začátku roku 2015 „s pochodem fašistů za Hitlera.“
Pozornost až mimořádnou ale podle analýzy získalo loni v dubnu Zemanovo vyjádření o tom, že americký velvyslanec Andrew Schapiro má dveře na Hrad zavřené. „Pro ruský prostor tím potvrdil svou roli bojovníka proti USA,“ píše se v dokumentu. Odezvě tohoto výroku přispělo podle Vrabela také to, že titulky ruského zpravodajství jeho výrok posunuly do jiné roviny, když pravily, že „Zeman dal ultimátum Obamovi.“
Podle Jakuba Jandy z think-tanku Evropské hodnoty pomáhá Moskvě Zeman tím, že plní roli jejího spojence. Státní média tak mohou vykreslovat obraz, podle kterého není ruský prezident Vladimir Putin ve své politice osamocen a nachází podporu dokonce i uvnitř Evropské unie. „I proto si Moskva k sobě zve zástupce evropské krajní levice a pravice,“ dodal Janda.
Zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty však nechtěl posuzovat, nakolik je pro mediální obraz Vladimira Putina nějaká forma jeho cíleného vylepšování vůbec nutná vzhledem k vysoké podpoře ruského prezidenta u občanů Ruska. Podle Vrabela nicméně mají mediální týmy utvářející Putinovu image vlastní dlouhodobou strategii.
„Jim nejde jen o jednotlivá pozdvižení, abychom nenafoukli Zemana a jeho význam. Ty ruské informační vlaky jedou paralelně a různou rychlostí. To, co je podle našeho názoru důležité, je to, že Rusko efektivně sleduje a naplňuje vlastní zájmy a zájmy skupin lidí, které tuto zemi vedou,“ doplnil ředitel Semantic Visions.
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček reagoval na závěry studie slovy, že existuje naopak podezření, že ve skutečnosti jsou agenty Kremlu organizace jako Evropské hodnoty. „Jejich působení totiž mimořádně poškozuje jak EU, tak NATO. Do této roviny řadím i zmíněnou analýzu,“ uvedl prezidentův mluvčí.
V anglickojazyčných médiích je naopak Zeman Sobotkou mírně upozaděn, byť i tam pořád dostává s ohledem na váhu své funkce v poměru větší prostor, než německý prezident Joachim Gauck na úkor kancléřky Angely Merkelové.
„Na tomto místě je třeba zdůraznit, že stále významná role Miloše Zemana v globálních anglických médiích je především zapříčiněna jeho pro Západ kontroverzními postoji,“ uvádí studie.
Podle vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, který se její prezentace rovněž zúčastnil a převzal nad akcí záštitu, současná mediální krajina obecně nahrává zkratkovitým a kontroverzním výrokům, a tím fakticky podkopává fungování liberální demokracie.
„Během televizní reportáže, která má 15 sekund, si zkrátka nemůžete udělat názor na řešení složitého problému, jako je například situace v Sýrii. Pak je jasné, že jednoduchá populistická hesla typu 'muslimové do plynu' získají více pozornosti.“ Podle Bělobrádka nejde jen o problém televizní, ale i internetové žurnalistiky, kde prý titulky často neodpovídají obsahu článku.
Prezident ani premiér však nejsou těmi hlavními protagonisty České republiky, o nichž se ruští čtenáři dozvídají. Většina témat spojených s Českem se totiž týká fotbalu a hokeje. V anglickojazyčných médiích by zemi nejčastěji reprezentovali tenisté.
