Odboráři budou požadovat zvýšení minimální mzdy na 11 500

Josef Středula, šéf nejsilnější odborové centrály ČMKOS

Josef Středula, šéf nejsilnější odborové centrály ČMKOS Zdroj: ctk

Odboráři budou požadovat, aby vláda od příštího roku zvýšila minimální mzdu na 11 500 korun z nynějších 9900 korun, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. O růstu minimální mzdy bude podle něj 25. července jednat tripartita. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před nedávnem oznámil, že ministerstvo práce chystá návrh na zvýšení na 11 tisíc korun. Zaměstnavatelé už dřív uvedli, že jako reálné vidí přidání o 600 či 700 korun.

O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. V koaliční dohodě se zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos v prvním čtvrtletí 26 480 korun. Dvěma pětinám tak nyní odpovídá 10 592 korun. Loni ve čtvrtém kvartále činil průměrný výdělek 28 142 korun, z toho 40 procent je 11 257 korun.

Středula řekl, že na Slovensku souhlasili zaměstnavatelé s nárůstem minimální mzdy v přepočtu na zhruba 11 600 korun. Podle šéfa odborů je potřebné, aby se minimální mzda dostala na úroveň 40 procent průměrné mzdy. „Jednání tripartity 25. července bude hodně veselé. Obávám se, že to ovšem nedopadne,“ uvedl předák. Odbory argumentují také tím, že by minimální mzda měla být nad hranicí příjmové chudoby. Ta loni pro dospělého, který žije sám, činila 10 220 korun.

Vláda chce zvyšovat na 11 tisíc

Sobotka už dřív oznámil, že ministerstvo práce chystá návrh na zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc korun a ČSSD se bude snažit o této částce přesvědčit i koaliční partnery. Před časem uvedl, že pomalé přibližování výdělků a životní úrovně k západu je pro Česko zklamáním a sociální demokracie chce na výraznější růst odměn tlačit právě zvyšováním minimální mzdy.

Proti navrhovanému růstu minimální mzdy je Svaz průmyslu a dopravy. Zaměstnavatelé pro zvyšování minimální mzdy žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaké budou náklady. Podle svazu by se nejnižší výdělek měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. O vytvoření pravidel usilovala i hospodářská komora. Podle zaměstnavatelů je reálné přidání o 600 či 700 korun. Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům. Tlak na základní složku pak zmenšuje pohyblivou motivační část, podotkl už dřív šéf svazu Jaroslav Hanák.

Nejrychleji porostou nejnižší tarifní stupně

Podle analýzy, kterou si nechala loni vypracovat Asociace samostatných odborů, rostou při zvyšování minimální mzdy nejrychleji právě nejnižší tarifní stupně. Naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky se tak snižují. Někteří zaměstnanci to podle analýzy vnímají jako nespravedlnost, což může vést k poklesu jejich produktivity, a tím ke snížení výkonnosti celého podniku.

Ekonomičtí ministři dále jednali o plnění Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti za druhé čtvrtletí roku 2016, o dohodě s Evropskou komisí na postupu u prioritních dopravních staveb se starým stanoviskem EIA nebo kompenzacích pro horníky v souvislosti s útlumem těžby.