Odboráři se s vládou ve středu nedohodli na růstu platů ve veřejném sektoru od září. Návrh ministrů, že by se od příštího měsíce zvedly tarify části nejhůř odměňovaných lidí o pět a tři procenta, odmítli. Novinářům to po jednání řekl mluvčí odborových svazů veřejného sektoru Pavel Bednář. Předáci se sejdou v úterý, kdy budou jednat o dalším postupu. Vládní návrh označili za vyděračský. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že je odpovědností odborů, že se nejhůř placeným profesím plat od září nezvedne. Podle premiéra nebyli odboráři schopni se domluvit.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že ho mrzí, že odbory návrh na zářijový růst platů odmítly. Dodal, že pro příští rok počítá kabinet s posílením sumy na platy v rozpočtu o pět procent, tedy asi o dvacet miliard korun.
„Přicházeli jsme v očekávání, že dojde k dohodě. Bohužel vláda nám nabídla takovou variantu, že k dohodě nedošlo. My jsme museli odmítnout,“ prohlásil Bednář.
Odbory požadovaly navýšení tarifů pro všechny pracovníky od září nejdřív o patnáct procent, potom o deset. Ministerstvo práce původně navrhovalo přidat od příštího měsíce asi polovině pracovníků, a to buď o sedm procent, nebo o deset procent. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý zopakoval, že ve vládní rozpočtové rezervě na takové letošní přidání peníze nejsou, ale na navýšení platů od ledna má koalice shodu.
Platové tarify ve veřejné sféře stanovuje pět tabulek. Vlastní tabulku mají ještě státní zaměstnanci. Vláda předákům ve středu navrhla, aby se od září upravila nejnižší tabulka asi pro 359 900 úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogů ve školství.
Podle návrhu měl tarif o pět procent vzrůst odměňovaným v sedmi nejnižších platových třídách. O tři procenta se měl upravit o tři procenta v pěti dalších třídách, tedy od osmé do 12. třídy. Od 13. do 16. třídy se výdělky zvedat neměly. Ministerstvo práce původně navrhovalo růst tarifů v první tabulce buď o sedm procent, nebo o deset procent. Stejně měl tarif růst i 70 400 státním zaměstnancům. Zbývající polovina z 846 300 zaměstnanců měla podle původního záměru dostat přidáno od ledna.
Podle Jurečky by se podle posledního návrhu přidání týkalo asi 348 tisíc lidí. V průměru by si první skupina polepšila asi o 925 korun měsíčně a druhé skupině o 870 korun. „Mrzí mě, že odbory se rozhodly na kompromis nepřistoupit a odmítly ho. Budeme dál jednat o nastavení tarifů od ledna 25. Budeme počítat s tím, že objem platů poroste o pět procent,“ uvedl Jurečka. Podle něj se odboráři nedokázali dohodnout na kompromisu mezi sebou a být solidární.
VIDEO: Rozhovor s ministrem práce Jurečkou o důchodové reformě
Odboráři označili středeční vládní návrh za vyděračský. Premiér ho považuje za seriózní. „Zlepšil by postavení nejhůře placených profesí, to bych považoval za správné. Ale takto nebude nic, když to odbory odmítly. Nejnižší kategorie nebudou mít zvýšené tarify už letos, je to odpovědnost odborů, které se nebyly schopny domluvit,“ uvedl Fiala.
Podle předáků by navrhovaná varianta s rozdílným přidáním pro jednotlivé profese nejnižší tabulku dál deformovala. Rozdíl mezi výdělkem lidí s nejnižší odměnou a střední odměnou by se stíral. Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jiří Vaňásek řekl, že odbory navrhovaly jako kompromis pětiprocentní růst tarifů pro celou první tabulku. Stálo by to do konce roku asi dvě miliardy korun.
Předáci odborů veřejného sektoru se sejdou v úterý. Jednat chtějí o dalším postupu. Osm ze třinácti svazů veřejné sféry, které jsou v ČMKOS, je ve stávkové pohotovosti. Odboráři už dřív pohrozili protesty.
