NKÚ se zaměřil na operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, konkrétně na takzvanou aktivní politiku trhu práce. Podle ní mělo s pomocí dotací vzniknout 33 tisíc pracovních míst. „Cíl se sice podařilo splnit už v roce 2011, vzniklo 40 tisíc míst, ale 95 procent z nich bylo pouze přechodného charakteru - zpravidla na dobu jednoho roku,“ uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.
Ministerstvo podle NKÚ špatně nastavilo některé podmínky pro čerpání dotací, například pro grantové projekty na zvýšení zaměstnatelnosti nezaměstnaných nebo lidí ohrožených na trhu práce. Kontroloři zjistili, že mzdovými příspěvky byli podpořeni i lidé, kteří byli zaměstnaní, podnikali nebo zastupovali občanská sdružení, která byla do těchto projektů zapojena. V praxi tak někdy tito lidé zaměstnávali sami sebe.
V zadávacím řízení jednoho projektu týkajícího se národní soustavy povolání pak ministerstvo nevyloučilo jediného uchazeče, přestože neměl požadovanou kvalifikaci, a vybralo jeho nabídku jako vítěznou. „Porušilo tak zákon o veřejných zakázkách a taky rozpočtovou kázeň, a to ve výši až 148,8 milionu korun,“ podotkla Málková.
Zákon o veřejných zakázkách porušily podle NKÚ i některé úřady práce, například v Pardubicích a Ostravě. Úřady navíc za část služeb platily paušálními částkami bez ohledu na skutečně odvedenou práci. V některých případech tak třeba cena za administraci přímé podpory převýšila podporu samotnou. V případu libereckého úřadu práce to bylo dokonce dvanáctinásobně. „Úřad práce v Ústí nad Labem zase zařazoval do kurzu Základy obsluhy osobního počítače i účastníky, kteří měli maturitní zkoušku z předmětu zaměřeného na počítače,“ sdělila mluvčí.
Jako pozornost pikniková deka nebo míč
Některé úřady práce pořizovaly prý desítky tisíc propagačních předmětů. Jiné zase kupovaly propagační předměty, které se zaměřením projektu neměly nic společného, například piknikové deky, chladicí tašky nebo plážové volejbalové míče. Úřad práce v Jihlavě zaplatil 200 tisíc korun za tři tiskové konference, kterých se zúčastnil jediný novinář.
Chybovali údajně i příjemci dotací. „Kontroloři měli v určitých případech vážné pochybnosti, jestli někteří účastníci měli být do projektů opravdu zařazeni. Mezi lidmi, kteří měli hledat uplatnění na trhu práce, byli například dva ředitelé základních škol, kteří se rekvalifikovali na svářeče,“ dodala mluvčí.
Z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost bylo na konci loňského roku vyčerpáno zhruba 36 procent dotace, tedy asi 20 miliard korun. Na aktivní politiku trhu práce, která je finančně nejvýznamnější částí programu, z toho připadá přibližně 7,8 miliardy korun.
:
