Piráti a zelení neuspěli. Soud potvrdil pětiprocentní klauzuli v eurovolbách | E15.cz

Piráti a zelení neuspěli. Soud potvrdil pětiprocentní klauzuli v eurovolbách

volby
volby
• 
ZDROJ: CTK

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Pravidla pro volby do Evropského parlamentu se nezmění. Ústavní soud dnes zamítl návrh na zrušení pětiprocentní vstupní klauzule, která podle nálezu neporušuje principy demokratického právního státu a brání přílišné fragmentaci europarlamentu. Návrh na zrušení klauzule podal Nejvyšší správní soud (NSS) z podnětu Strany zelených a Pirátů. Obě strany zůstaly těsně pod pěti procenty, mandáty tak nezískaly.

Šéfka Strany zelených Jana Drápalová nález respektuje. Strana ale nejspíš navrhne zákonodárcům, aby zákon o volbách do Evropského parlamentu změnili. Klauzuli považuje za diskriminační vůči menším subjektům. Předseda Pirátů Lukáš Černohorský si chce počkat na podrobnější argumentaci ÚS. Jeho strana ale bude nadále taktéž usilovat o zrušení pětiprocentní klauzule. „V tuto chvíli nám víceméně zbývá spíš politické řešení, takže budeme muset asi vyhrát volby,“ poznamenal.

Volební stížnosti zelených a Pirátů musí nyní dořešit NSS, výsledky loňského hlasování a rozdělení mandátů s nejvyšší pravděpodobností potvrdí. „Nález Ústavního soudu musíme samozřejmě vzít v úvahu,“ řekl soudce Tomáš Langášek. Na rozhodnutí má volební senát NSS několik příštích dní.

Klauzule podle nálezu představuje přiměřené opatření, jehož cílem je efektivní fungování europarlamentu. Rozhodování ÚS bylo náročné, plénum nad klauzulí debatovalo při pěti svých zasedáních. Původního soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka nakonec nahradil Jiří Zemánek. Pod výsledným nálezem jsou tři odlišná stanoviska. Kromě Šimíčka nesouhlasily ani Milada Tomková a Kateřina Šimáčková.

Pod výsledným nálezem je společné odlišné stanovisko tří soudců. Kromě Šimíčka nesouhlasily ani Milada Tomková a Kateřina Šimáčková. Zrušení klauzule spojené s přerozdělením dvou mandátů by podle nich nijak neohrozilo stabilní hlasovací poměry v europarlamentu.

„Jsme naopak přesvědčeni, že zásah do rovnosti hlasů voličů ve volbách do Evropského parlamentu napadenou umělou uzavírací klauzulí by vyžadoval silný a legitimní důvod, který však nepředložil ani zákonodárce, ani většina ÚS v tomto nálezu,“ stojí v odlišném stanovisku.

Pětiprocentní hranice nemá význam

Piráti loni získali 4,78 procenta hlasů, zelení 3,77 procenta. Svorně tvrdili, že klauzule omezuje poměrné zastoupení politických proudů a nemá praktický význam - po eurovolbách totiž nikdo nesestavuje vládu, a tak neexistuje zájem na stabilním a přehlednějším parlamentním prostředí s menším počtem frakcí. Volební senát NSS loni těsnou většinou čtyř ze sedmi hlasů přerušil řízení o obou stranických stížnostech a požádal o přezkoumání klauzule ústavní soudce.

ÚS v minulosti potvrdil oprávněnost pětiprocentní uzavírací klauzule ve volbách do Sněmovny. Eurovolbami se dosud nezabýval. Ústavnost uzavírací klauzule nastavené na tři procenta hlasů ovšem v minulosti řešil také německý ústavní soud a rozhodl o jejím zrušení. Němečtí kolegové ale mají podle Zemánka jiný postoj k roli europarlamentu, který vnímají spíše jako doplněk, nikoli vlastní pilíř evropské demokracie.

„Volební pravidla jsou nastavena v různých státech různě, důležitý je jejich celkový efekt. U nás máme jeden volební obvod a těch pět procent je těsně nad hranicí takzvaného přirozeného prahu, který by fungoval jako limit, kdyby toho umělého nebylo,“ řekl Zemánek.

Úspěch hnutí ANO
Loňské eurovolby vyhrálo hnutí ANO s 16 procenty hlasů. Získalo čtyři mandáty, stejně jako TOP 09 se Starosty a ČSSD. Po třech křeslech drží komunisté a lidovci. ODS získala dva mandáty, jeden má Strana svobodných občanů. Nebýt uzavírací klauzule, usedli by místo Miroslava Pocheho (ČSSD) a Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) v europarlamentu zelený Ondřej Liška a pirát Ivan Bartoš.

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že pětiprocentní klauzuli dlouhodobě považuje za rozumné opatření jak pro volby do Evropského parlamentu, tak do české Sněmovny. „Znamená určitou koncentraci vůle občanů mezi omezené množství politických stran tak, aby vůbec bylo možné vytvářet nějakou společnou vůli,“ uvedl.

Vzniku nových politických stran podle něj takové omezení nebrání. „V každých volbách do Parlamentu pronikne jedna nebo dvě úplně nové politické strany. Čili není to bariéra, která by bránila změnám v politickém systému, ale je to bariéra, která brání tomu, aby se zbytečně politický systém netříštil a byl schopen vytvářet rozumné většiny,“ dodal předseda vlády.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.