Česko to nezvládne a NATO se bude zlobit. Výdaje na obranu se zřejmě letos propadnou
- O posilování obrany budou v únoru jednat ministři EU, téma bude rezonovat i na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
- Česká republika už několik let vykazuje spojencům položky, které jsou jako armádní výdaje minimálně sporné.
- K tuzemskému žonglování s čísly má výhrady i Národní rozpočtová rada.
Centrála NATO, a především Spojené státy, stupňují tlak na alianční země, aby postupně zvyšovaly výdaje na obranu, jak slíbily. Česko tvrdí, že klíčový spojenecký závazek plní. Celková částka za předchozí rok má údajně mírně přesáhnout původní dvě procenta tuzemského HDP. Podle informací e15 je to však nepravděpodobné.
A navíc už platí nová a přísnější pravidla dohodnutá na loňském summitu NATO v Haagu. Pokud bude vláda ANO, SPD a Motoristů podobně jako ta minulá stále započítávat do finančního objemu prostředky pro Národní bezpečnostní úřad nebo státní hmotné rezervy, případně peníze na výstavbu dálnic, téměř jistě narazí.
Rozdělení na dvě kategorie výdajů
„Česká republika už několik let vykazuje položky, které jsou jako výdaje na obranu těžko uznatelné,“ řekl zdroj e15 z bruselské centrály NATO. A před rokem odsouhlasená nová metodika zavazuje spojence, aby do roku 2035 dávali čistě na armádu 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta třeba právě na dopravní nebo zdravotnickou infrastrukturu, která prokazatelným způsobem souvisí s obranou. Platí tedy dvě kategorie výdajů.
„Letos už se všechny prostředky pro bezpečnostní či kybernetický úřad, hmotné rezervy a pro další rozpočtové kapitoly mohou započítávat jen do druhé kategorie. V našem případě se tak samotné čisté výdaje na obranu rázem propadají o deset až dvacet miliard korun,“ upozornil zdroj. Dodal, že USA do všech čísel členských zemí NATO vidí a na posilování vojenských výdajů trvají.
Pochybnosti vyjádřil Babiš i Pavel
Bývalý kabinet Petra Fialy opakovaně ujišťoval, že země dřívější strop ve výši dvou procent HDP plní. Vláda si ostatně tento limit zakotvila v zákoně, pro který hlasovalo i tehdy opoziční hnutí ANO. Expremiér v prosinci upřesnil, že výdaje na obranu za rok 2025 činí 171,7 miliardy korun, což podle něj představuje 2,02 procenta HDP. Samotný resort obrany přitom hospodařil se 154,4 miliardami korun.
Fialovo tvrzení však zpochybnil nejen jeho nástupce Andrej Babiš, ale také prezident Petr Pavel. „Obávám se, že za letošní rok nebudeme schopni naplnit celá dvě procenta. Velmi pravděpodobně tak nesplníme závazek, ke kterému se předchozí vláda zavázala,“ uvedl v polovině minulého měsíce Pavel. Svoje mínění odůvodnil rostoucím HDP a ne úplně dobrou schopností ministerstva obrany čerpat peníze.
Babiš se odvolal přímo na představitele aliance. „Generální tajemník NATO Mark Rutte mi psal a měli jsme setkání i s velvyslancem Spojených států Nicholasem Merrickem. Oba mají obavy, že závazek neplníme,“ řekl Babiš před Vánocemi.
Podle aktuálních odhadů by se české výdaje na obranu mohly z Fialou předpokládaných 2,02 procenta HDP propadnout na 1,9 až 1,8 procenta, což by znamenalo propad až o nižší desítky miliard.
V uplynulých dvou letech NATO vyvíjelo velký tlak na Česko, aby armádní rozpočet dosahoval potřebné výše. I když bývalá vláda výdaje na obranu výrazně posilovala, vylepšovala si skóre právě prostředky pro Národní bezpečnostní úřad, Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost nebo na zajištění hmotných rezerv. Označovat tyto miliardy korun za čistě obranné výdaje ale neodpovídá skutečnosti. A to z toho důvodu, že zmíněné úřady nepracují jen pro armádu. Stejně tak pro ni nejsou výhradně určeny ani všechny zásoby potravin či pohonných hmot pro krizové stavy.
Dvacet miliard na nové dálnice?
V návrhu rozpočtu na letošní rok předchozí kabinet dokonce ohlásil nárůst výdajů na obranu o 0,35 procenta HDP nad uzákoněná dvě procenta. To představuje asi 30 miliard korun navíc. Z toho se však dvě třetiny nacházely v rozpočtu ministerstva dopravy.
Nad tímto účetním trikem se pozastavila i Národní rozpočtová rada: „Uvedené masivní meziroční navýšení obranných výdajů v kapitole resortu dopravy tak na základě dostupných údajů nelze pohledem aktuálního metodického přístupu NATO označit za důvěryhodné.“ Podle rady to spíš vypadá tak, že kabinet se snažil nejen zapůsobit na spojence, ale také srazit celkový schodek státního rozpočtu, přesněji vyhnout se neoprávněnému navýšení výdajů státního rozpočtu nad hodnotu stanovenou zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
NATO zatím přepočítává čísla
Stejně jako každý rok NATO v současnosti přepočítává výdaje na obranu vykazované na základě národních HDP. Vychází z dat OECD, která jsou pro alianci závazná. Loňské výkony ekonomik všech zemí se tak zpřesňují. A pokud česká ekonomika rostla více, než vycházelo předchozímu ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi, může se ukázat, že Praha závazek nesplnila a dala na obranu málo prostředků. Právě to měl na mysli prezident Pavel.
Čísla budou na programu únorového jednání ministrů obrany Evropské unie. A minimálně v kuloárech je budou probírat také účastníci Mnichovské bezpečnostní konference, která se koná v polovině příštího měsíce.
