Koalice přehlasovala Senát. Mění pravidla pro tisíce úředníků a bere pravomoc prezidentovi

Sněmovna v úterý přehlasovala Senát a znovu schválila nový zákon o státních zaměstnancích, který má usnadnit výměnu úředníků a jejich pracovní podmínky přiblížit běžnému zaměstnaneckému poměru. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů zároveň prosadila doprovodné změny, které mimo jiné ruší pravomoc prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Obě předlohy nyní zamíří k podpisu prezidenta Petra Pavla.

Pro přehlasování senátního veta zákona o státních zaměstnancích hlasovalo 104 ze 173 přítomných poslanců. Stejný počet hlasů získala také související norma omezující prezidentské pravomoci. Nová pravidla mají začít platit od 1. listopadu.

Zákon o státních zaměstnancích má nahradit dosavadní zákon o státní službě, který platí od roku 2015 a jehož cílem bylo mimo jiné odpolitizovat státní správu. Nová úprava opouští veřejnoprávní služební poměr a zaměstnávání úředníků více přibližuje režimu podle zákoníku práce. Koalice změnu obhajuje potřebou zpružnit a zefektivnit fungování státní správy.

„Respektuji Senát a jeho výhrady, ale jsem přesvědčen o tom, že Česká republika potřebuje modernější a pružnější státní správu, ne další zakonzervování současného systému,“ řekl za předkladatele Radek Vondráček (ANO). Přechod z veřejnoprávního na soukromoprávní režim je podle něj jediným možným způsobem, jak státní správu zefektivnit.

Stát se bude moci úředníků zbavit rychleji

Nová pravidla mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční období, během něhož úředníci na odchodu pobírají až čtyři pětiny platu. Nově mají rovnou odejít s odchodným. Pokud bude jejich pracovní místo při systemizaci zrušeno, stát se jich bude moci zbavit okamžitě.

Výpověď státnímu zaměstnanci nebo odvolání vedoucího pracovníka bude možné z důvodů stanovených zákonem. Pokud bude úředník považovat postup za nezákonný, bude se moci bránit žalobou u soudu.

Změní se také požadavky na vzdělání. Vedoucí místa ve státní správě budou moci zastávat i lidé s bakalářským vysokoškolským vzděláním, zatímco řadovým úředníkům bude moci stačit středoškolské vzdělání.

Právě jednodušší personální změny jsou jedním z hlavních terčů kritiky. Opozice a část senátorů se obávají, že nová pravidla oslabí nezávislost státní správy a umožní politikům snadnější výměny nepohodlných úředníků.

„Návrh zakládá bezprostřední riziko politizace státní správy a otvírá prostor pro účelové personální změny,“ uvedla za Senát Adéla Sucharda Šípová z klubu SEN21 a Piráti. Kritizovala mimo jiné zrušení pozice nejvyššího státního tajemníka, oslabení služebních komisí a posílení pravomocí ministrů nad úředníky.

Výhrady má také sněmovní opozice. „Způsob, jakým jste přistoupili k reformě státní správy, není důvěryhodný. Výsledná podoba vyvolává opravdu vážné obavy z politizace naší státní správy,“ prohlásila Pirátka Kateřina Stojanová. Podle ní by se ústavností předlohy měl zabývat Ústavní soud.

Pavel má přijít o jednu z pravomocí

Sněmovna zároveň přehlasovala senátní veto související normy, která zasahuje také do pravomocí prezidenta. Hlava státu má přijít o možnost pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí České republiky u mezinárodních organizací. Tuto pravomoc má nově převzít ministr zahraničí.

Pravomoc prezidenta v této oblasti byla do zákona o zahraniční službě zakotvena před devíti lety s odkazem na dosavadní ústavní praxi. Nynější změnu prosadil poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní), který ji obhajoval mimo jiné praxí v některých zahraničních zemích a tím, že Česko je parlamentní, nikoli prezidentskou republikou.

Vondráček zároveň nezastíral, že za změnou stojí i spor o rozsah pravomocí současné hlavy státu. Prezident Pavel podle něj své kompetence vykládá navzdory původním slibům široce.

Opozice úpravu ostře kritizuje. Poslanec STAN Karel Dvořák uvedl, že změna bývá označována jako „lex pomsta“ v souvislosti s tím, že Pavel odmítl jmenovat poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Dvořák ji označil za nepřípustný přílepek.

Prezident už dříve uvedl, že ke změně dosavadní praxe při pověřování a odvolávání vedoucích stálých misí nevidí důvod. Hrad následně označil úpravu za další pokus o omezení ústavních kompetencí hlavy státu.

„Prezident republiky bude proto zvažovat další kroky,“ uvedl ředitel odboru komunikace prezidentské kanceláře Vít Kolář.

Odpůrci změny už avizovali, že se v případě jejího přijetí chtějí obrátit na Ústavní soud. Patří mezi ně STAN, Piráti i část senátorů. Senát změnu odmítl právě s argumentem, že jde o protiústavní zásah do kompetencí hlavy státu.

Doprovodná norma přináší i další změny. Zavádí například pětileté funkční období pro tajemníky obecních úřadů. Kritici se obávají, že to usnadní povolební personální výměny na radnicích. Výhrady vyvolalo také zamýšlené zrušení dozorčí komise Národní sportovní agentury.