V úsilí přeměnit půlmilionovou státní správu na méně početné a efektivnější těleso pokročila vláda mírně vpřed. Poprvé po několika letech bobtnání ministerstva zeštíhlila. Meziročně ubylo 11,5 tisíce zaměstnanců. Znatelně klesly především stavy nepedagogických pracovníků, plyne z aktuálních údajů ministerstva financí.
Celkové výdaje na platy hrazené ze státního rozpočtu ale dál rostou. Stávajících 487,5 tisíce míst ve státní sféře si meziročně vyžádá o jeden a půl miliardy korun více. Konsolidační balíček přitom letos a v příštím roce počítá s desetimiliardovou úsporou právě na platech. O dalších jedenáct miliard se mají snížit náklady na provoz úřadů.
„Jsem příznivcem spíše soustavných, malých změn, které budou postupně omezovat byrokracii. Musíme šetřit platové a provozní výdaje každý měsíc, každý den. Je to nekončící práce,“ hájí dosavadní postup šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS).
Trojblok Spolu původně slíbil voličům seškrtání 13 procent úřednických míst. Později číselný údaj z programu kabinetu vypadl. Píše se v něm jen obecně o inventuře státní správy.
Záměr výrazněji zredukovat počet státních zaměstnanců, z nichž většinu tvoří učitelé a nepedagogové, policisté, hasiči nebo celníci, obsahuje úsporný balíček z minulého jara. V průběhu léta a podzimu ministři hledali přebytečné agendy nebo rušili pozice. Metodiku postupu připravil šéf rezortu vnitra Vít Rakušan (STAN), na úřadu vlády se pravidelně schází pracovní skupina.
Zeštíhlovací kúra zůstává podle Stanjury nadále prioritou. „Jako ministerstvo financí se v připomínkovém řízení k nové legislativě soustřeďujeme na to, aby nevznikaly nové agendy, a tedy nové mandatorní výdaje. Nemůžete na straně jedné rušit agendy, a na straně druhé přidávat nové, pak je efekt pryč,“ vysvětluje ministr.
Rezort financí například nalezl zhruba tisícovku zbytných míst, skončilo téměř osm desítek územních pracovišť finančních úřadů. Ministerstva práce a sociálních věcí a také dopravy zhubla o stovky zaměstnanců.
Už loni se ale ozývaly hlasy, že stát si moc nepomůže. Důvodem byl závazek zvýšit od letošního roku platy učitelů, který si jen letos vyžádá šest miliard korun. „Úspory jsou chiméra. Skutečně si někdo myslí, že když vláda schválila indexaci platů pedagogů na 130 procent průměrné mzdy, ušetří na platech v celé státní správě deset miliard?“ namítal hlavní ekonom společnosti Conseq Investment Management Martin Lobotka.
Počet učitelů v uplynulých letech stoupal mnohem rychleji než příliv žáků do škol. „Zatímco například na středních školách ve vyspělých zemích OECD připadá na učitele v průměru 13 žáků, v Česku jich je deset,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
V současnosti je vyučujících přes dvě stě tisíc. Nepedagogů je šedesát tisíc, ještě loni jich stát zaměstnával o 17 tisíc více. Úředníků je 73 tisíc.
Za minulé vlády ANO a ČSSD nabobtnala státní sféra o desítky tisíc nových pracovníků, tento trend se po volbách v roce 2021 nezastavil. Ještě před rokem ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace zaměstnávaly 499 tisíc lidí, o deset tisíc více než předloni.
Platy všech státních zaměstnanců v posledních letech polykají přes čtvrt bilionu korun ročně, letos to bude 266,5 miliardy. Z více než 150 miliard, které si vláda letos a v příštím roce slibuje od konsolidačního balíčku, mají úspory na platech a také na provozu ministerstev činit téměř sedminu.
Analytici doporučují seřadit jednotlivé agendy podle důležitosti, přihlédli by také k očekávané digitalizaci. Pokud by se podařilo snížit počet státem placených pracovníků na úroveň před pěti lety, vyneslo by to nižší desítky miliard korun.
