Praha u přijímaček narazila do zdi, přetlak nutí děti hrát vabank a řešení nepřichází, říká Zeman z PAQ Research
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Na střední školy se letos hlásí 156 409 uchazečů. V Praze poptávka převyšuje kapacitu o více než 1700 míst.
- Zatímco Praha vytvořila pro silné ročníky jen asi deset míst, soukromý sektor jich dodal 700, podnikatelé zachraňují systém.
- Celkem 38 procent zájemců o maturitní obory řadí školy podle zjištění PAQ Research neefektivně.
Po tomto víkendu v pondělí 13. 4. se koná další kolo přijímaček na střední školy a děti píší další část Cermat testů. Letošní čísla zájemců o studium opět potvrzují kritickou situaci. O školy s maturitou je v hlavním městě enormní zájem, ale kapacity veřejných škol na to nestačí.
„V Praze se kapacity nenavyšují téměř žádným způsobem. Minulý rok na tom profitovali soukromí poskytovatelé, kteří vytvořili 700 míst, zatímco město Praha vytvořilo nulu až deset míst na veřejných školách,“ upozorňuje v rozhovoru pro FLOW analytik vzdělávání ze společnosti PAQ Research Jan Zeman.
Podle něj se tento stav přetlaku pro velká města minimálně v příštích deseti letech nezmění, i když se na školy budou hlásit už slabší ročníky.
FLOW: Třetina dětí u přijímaček špatně volí školy, Česko kvůli systému přichází o talenty
Chyby v prioritách v přihláškách
Digitalizace sice proces přijímaček zjednodušila, ale neodstranila nepochopení algoritmu. Data PAQ Research ukazují, že 38 procent uchazečů chybuje v taktice řazení škol. „Až třetina žáků si školy seřadí špatně. Nedají si nejtěžší školu na první místo. Když to neudělají a dají tam lehčí školu, na kterou se dostanou, systém je k té náročnější už vůbec nepustí,“ vysvětluje Zeman.
Tato neinformovanost vede k tomu, že se děti zbytečně podceňují. Přibližně 27 procent uchazečů by podle svých výsledků v testech zvládlo náročnější školu. Česká republika tak přichází o talenty.
Problém prohlubuje fakt, že pouze 70 procent rodičů systému plně rozumí, což je další údaj, k němuž došli výzkumníci z PAQ Research. Zbytek tápe a často věří mýtům – například že si po zkouškách mohou školu ještě vybrat. „Jeden z deseti rodičů si pořád myslí, že si školy může vybrat i po podání přihlášky,“ varuje Zeman.
Matematický masakr: devět z 10 žáků v testech nanečisto pohořelo
Velkým tématem jsou pak přípravky na přijímačky, kde stát selhává na plné čáře. Roli přípravných kurzů převzali soukromníci a rodiče jsou zvlášť ve velkých městech nuceni si platit drahé přípravné kurzy. Bez nich mají děti výrazně nižší šance na přijetí. Špatně nastavený systém tak například demotivuje nadané děti ze znevýhodněných rodin, které nemají peníze na drahé doučování.
Zeman upozorňuje na diskutovaný fakt, že Cermat testy nezkoumají znalosti ze základních škol. Nejhorší je to u matematiky. V lednových testech nanečisto získalo 90 procent žáků jen 0 až 23 bodů z 50.
Jak se bude vyvíjet situace ve velkých městech? Co by se mělo v systému podle Jana Zemana změnit? Jak hodnotí společenskou debatu okolo tématu? Podívejte se na celý rozhovor pro pořad FLOW, kde jsme téma přijímaček probrali podrobně.
