Práva v Plzni jsou podle BIS vzorem korupce a klientelismu
Za ukázkový případ korupce a klientelismu BIS označila propojení části pedagogů plzeňské právnické fakulty s představiteli policie, advokacie, státní správy a samosprávy.
„I v roce 2010 byly zaznamenány případy nestandardního jednání některých soudců a státních zástupců, jež představovaly ohrožení řádného výkonu justice,“ píše se ve zprávě. Patřily mezi ně úniky informací z databází soudů či státních zastupitelství, korupční jednání nebo zmanipulované soudní řízení. Podle BIS toto jednání sice mělo znaky kriminálních činů, ale vzhledem k postavení soudců a státních zástupců, které vymezuje zákon, je nebylo možné odpovídajícím způsobem postihnout.
Specifický problém podle BIS představuje bezpečnostní nespolehlivost některých soudců a státních zástupců. Tajná služba zaznamenala jejich kontakty s lidmi z podsvětí a další vazby, které by mohly závažně ovlivnit průběh soudního řízení. Zpravodajci také upozornili, že práci justice v některých regionech vážně narušují špatná vedení krajských soudů.
BIS konstatuje, že největším problémem zůstává korupce, která nabyla „velmi sofistikovaných podob“ a jejich odhalení či trestní stíhání je velmi obtížné. Korupci navíc často nahrazuje systém klientelistických sítí, ve kterém se přímé finanční vazby účastníků vytrácejí a jehož odhalení a potrestání je ještě obtížnější, uvádí se ve zprávě.
„Ukázkovým příkladem klientelismu a korupce se stalo propojení části pedagogického sboru právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni s některými představiteli policie, advokacie, státní správy a samosprávy,“ uvádí se ve zprávě. BIS vloni sledovala, jakým způsobem bude vyvozena odpovědnost vůči lidem, kteří ve škole tyto praktiky prosazovali, ve zprávě však konstatuje, že žádná odpovědnost de facto vyvozena nebyla.
„Úsilí 'reformátorů' se zaměřilo spíše na postihování studentů či doktorandů,“ píše tajná služba. Podle ní byly na fakultě i po odchodu starého vedení ovlivňovány kontroly či pozměňována data v elektronických databázích, bývalé vedení si navíc udrželo kontakty na fakultě i na ministerstvu školství a dalších vrcholných orgánech.
„Dysfunkce 'plzeňského typu' byla opakovaně zjištěna i na dalších vysokých školách v ČR. Zejména na školách zaměřených na právnické vzdělání a veřejnou správu představují negativní jevy jako protekcionismus vůči prominentním studentům, existence 'rychlostudentů' či obcházení akreditací formální spoluprací se zahraničními školami závažná rizika z hlediska vytváření nových klientelistických sítí v oblasti justice, státní správy a samosprávy,“ konstatuje výroční zpráva BIS.
