Přebytek státního rozpočtu ke konci srpna klesl na 15,6 miliardy korun z červencových 25 miliard korun. Loni v srpnu skončil rozpočet s přebytkem 81,2 miliardy korun. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU, informovalo dnes ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
Příjem peněz z EU klesl ke konci srpna meziročně o zhruba 84 miliard korun. Především v první polovině loňského roku byly propláceny relativně vysoké objemy unijních peněz. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci srpna se schodkem 3,1 miliardy korun a loni ke konci srpna ve schodku deset miliard korun, uvedlo MF.
Ke konci srpna příjmy rozpočtu meziročně klesly o 32,1 miliardy na 827,2 miliardy korun. Výdaje stouply o 33,4 miliardy na 811,6 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 27,2 miliardy na 430,7 miliardy korun.
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba desetinu na 168 miliard korun. Za posledních pět měsíců roste podle MF inkaso DPH dvojciferným tempem, a to přesto, že růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností je zhruba šest procent. Vyšší tempo růstu výběru DPH je tak podle úřadu důsledkem hlavně loňského zavedení kontrolních hlášení a elektronické evidence tržeb (EET).
"Horší než loňský výsledek hospodaření státního rozpočtu je tedy odrazem zejména mdlého náběhu čerpání prostředků z eurofondů v rámci programového období pro léta 2014 až 2020. Česká republika dosud v rámci zemí střední a východní Evropy realizovala podprůměrný podíl výdajů přidělených v rámci běžícího programového období," uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o 2,3 miliardy na 100,4 miliardy korun. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 66,7 miliardy Kč, což znamenalo meziroční růst o 0,8 miliardy korun.
Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Koncem srpna na ně šlo 353,6 miliardy korun, což je meziroční růst o 13,5 miliardy korun. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o zhruba 12 miliard korun.
