Referendu se otevírají dveře. Senátoři ČSSD k němu mění postoj

Šéf Senátu Milan Štěch

Šéf Senátu Milan Štěch Zdroj: scom, archiv

Senátoři ČSSD (zleva): Jiří Dienstbier, Petr Vícha, Milan Štěch, Vladimír Plaček a Pavel Štohl.
Volby (ilustrační foto)
3
Fotogalerie

Osud zákona o všelidovém hlasování, který stojí na návrhu ČSSD, závisí na výsledné podobě předlohy a na tom, jak dopadnou podzimní volby do horní komory. 

Snaha pěti stran zastoupených v Poslanecké sněmovně prosadit ústavní zákon o celostátním referendu není odsouzena k nezdaru. Donedávna skeptický postoj senátorů ČSSD se začal měnit, když se hlavním nosičem kompromisní předlohy o všelidovém hlasování stal dřívější vládní návrh socialistů. Tato strana je v horní komoře nejpočetnější, disponuje 24 hlasy.

„Nikdy nebylo řečeno, že nepodpoříme referendum. Jde ale o podmínky zákona. Zejména o čem může být a jaký počet občanů by byl potřebný k vyvolání hlasování,“ sdělil E15 šéf senátorů ČSSD Petr Vícha.

Klub si prý počká na výslednou podobu normy, která do Senátu nakonec dorazí. „A podle toho se rozhodneme. Děláme to tak u každého zákona,“ dodal Vícha.

Ještě minulý měsíc byla situace odlišná. „Senát v tuto chvíli a v tomto složení není ochoten podpořit dokonce ani nejkonzervativnější aktuální návrh sociální demokracie,“ uvedla tehdy předsedkyně sněmovní ústavní komise Kateřina Valachová (ČSSD).

Reagovala na vyjádření podobného orgánu horní komory, podle něhož by měl být zachován princip zastupitelské demokracie. „Referendum by mělo být uzákoněno spíše jako doplněk,“ míní Víchův stranický kolega Jiří Dienstbier.

Definitivní verze zákona je zatím v nedohlednu. Do druhého čtení se dostaly všechny tři předlohy, tedy ČSSD, KSČM i SPD. Následně ANO, socialisté a Piráti sepsali koncept jednoho společného pozměňovacího návrhu.

Proti referendu jsou občanští demokraté a TOP 09. „Bojíme se chaosu, který může nastat,” řekl poslanec ODS Pavel Blažek. Za zcela výjimečný nástroj považují celostátní plebiscit lidovci a STAN.

Tyto čtyři strany mají dohromady 38 senátorů z celkových 81. Ke schválení ústavní změny je potřeba třípětinová většina přítomných členů komory, kterou nyní zastánci hlasování nemají.

S rozložením sil však mohou zamíchat podzimní doplňovací volby, v nichž se bude bojovat o třetinu křesel. „Víc, než kdy dřív, bude Senát skutečně chránit demokracii a naši svobodu tím, že zamezí změnám ústavy,“ uvedl předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek.

Volby do Senátu 2018: Kandidovat chtějí aktivisté, současní senátoři i prezidentští kandidáti. Více zde.