Registr účtů prošel Sněmovnou. Nesvoboda posiluje, varuje Kalousek
Oprávněné orgány, například policie se souhlasem státního zástupce a finanční a celní správy, nyní při dohledávání informací o existenci bankovních účtů obesílají desítky bank, záložen a dalších institucí. Centrální evidence účtů, kterou musí ještě schválit Senát a podepsat prezident, by jim měla umožnit zjištění informace takřka obratem.
Návrh zákona kritizoval předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, jehož strana jej zařadila na takzvaný seznam nesvobody. Vláda podle něho sbírá od lidí takové množství údajů, že není v možnostech státu tato data zpracovat. Budou podle Kalouska sloužit jen k tomu, aby stát dal občanovi najevo, že o něm ví tolik, že by měl radši „držet ústa a krok“.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) předsedovi TOP 09 vzkázal, že jde o stejný návrh, který projednávala už vláda premiéra Petra Nečase (ODS) a nebyl schválen podle Babiše hlasem tehdejšího ministra vnitra Jana Kubiceho. „Zavádí se jen moderní systém evidence účtů. Nevím, co je na tom nesvobodného,“ uvedl. Ani podle předsedy ústavně-právního výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) stát tímto zákonem nedostává žádnou novou pravomoc.
Policie původně chtěla kvůli potírání daňové kriminality zavést registr, který měl obsahovat nejen údaje o existenci účtů fyzických či právnických osob, ale také o tom, kolik je na nich peněz. Proti tomu se ale postavila centrální banka. Nynější návrh vychází z dohody ministerstva a ČNB.
Historie údajů bude podle předlohy vytvářena až po zahájení provozu evidence. Data by měla být archivována podle doporučení rozpočtového výboru deset let místo vládou navrhovaných pěti let. Centrální banka bude zveřejňovat celoroční statistické údaje o využívání centrální evidence účtů.