Předkladatelé si od normy, jejímž vzorem je slovenská databáze www.otvorenezmluvy. sk, slibují transparentní hospodaření.
„Základní premisou je, že s veřejnými prostředky se musí hospodařit veřejně,“ řekl Jan Farský (TOP 09 a Starostové).
Další administrativní zátěž?
Otázkou je, zda opatření nezpůsobí i komplikace. „Nebráníme se transparentnímu dohledu třetích osob, ale zároveň vnímáme další administrativní a nákladovou zátěž. Navíc sankce neúčinnosti smluv může narušit právní jistotu ve smluvních vztazích,“ uvedla mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová. Firma dosud zveřejňovala smlouvy nad tři sta tisíc.
Nejasnosti panují také kolem bankovního tajemství. To je definováno tak široce, že smlouvy, ve kterých figurují banky, nemusejí být zveřejňovány vůbec. Kromě toho čelí kritice úřadů, obcí a institucí rezort vnitra, protože zpozdil přípravu metodiky i zkušební verze portálu.
Ročně zakázky za 550 miliard
V Česku se každoročně uzavírají veřejné zakázky za přibližně 550 miliard. Sdružení Rekonstrukce státu odhaduje, že zákon
dosáhne na statisíce kontraktů za 325 miliard. Povinnost se nevztahuje na ČEZ, malé obce a jejich firmy, šest institucí typu parlamentu, prezidentské kanceláře či NKÚ a politické strany. Zdravotní pojišťovny zveřejňují smlouvy už od září podle jiného zákona.
Z povinnosti se možná vymaní i další subjekty. Ve sněmovně je ve druhém čtení novela KDU-ČSL, jež žádá výjimku pro Národní podnik Budějovický Budvar. Část poslanců se podobně jako v případě ČEZ obává, že zveřejňování smluv by odkrylo obchodní strategii, a nahrálo tak konkurenci. Na předlohu se nabalily další dvě desítky návrhů.
