Seškrtáme dekarbonizaci a peníze dáme armádě, navrhuje Stanjura. Jen řeči, míní opozice
Šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje, jak o desítky miliard korun ročně posílit obranné výdaje. Česko by se přitom podle ministra nemuselo ještě více zadlužit, anebo zvedat daně, což by před blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny ani neprošlo. Podle opozičního hnutí ANO je však Stanjurův záměr jen rétorickým cvičením.
Dosažení nového stropu výdajů na armádu ve výši tří procent HDP do roku 2030, který si nedávno vytyčila vláda, téměř jistě přijme i červnový summit NATO v Haagu.
„Obecně platí, že jsou čtyři možné zdroje. Za sebe nebo za občanské demokraty některé odmítám ihned,“ prohlásil šéf resortu financí. Zmínil zvýšení schodku státního rozpočtu nad limity, na nichž se dohodl kabinet, nebo větší daňovou zátěž. V úvahu přicházejí také škrty v různých rozpočtových kapitolách. Ty by ale vzhledem k potřebě nalézt každý rok desítky miliard korun vyvolávaly nekonečné spory mezi ministry.
Nejschůdnější cesta?
„Posledním zdrojem je omezení prostředků na dekarbonizaci. Tam je pro příští léta plánováno plných sedm set miliard korun,“ zdůraznil Stanjura. A pokud mají obranné výdaje do konce dekády postupně narůstat ze současných dvou procent HDP na tři procenta, představuje to podle Stanjury celkem 300 miliard. „To není ani polovina peněz na dekarbonizaci. Tímto směrem bych tedy zacílil naši prioritu, protože se tak vyhneme neprůchodným řešením,“ míní.
Přesun evropských dotací na jiné účely ale musí posvětit Evropská komise. Ministr nicméně tvrdí, že o nemalé části prostředků na dekarbonizaci je možné rozhodovat na národní úrovni. Kde přesně by finance určené například na ekologičtější provoz elektráren či tepláren vzal, však neuvedl.
Podle rezortu životního prostředí mnoho možností není. „Naprostá většina modernizačních projektů na snižování emisí skleníkových plynů se financuje z evropských peněz, a to buď z výnosů emisních povolenek, nebo evropských fondů. Prostředky jsou z většiny alokovány,“ upozornila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. U ostatních dostupných zdrojů lze o využití jednat, zůstává ale podmínka, že budou využity na modernizaci průmyslu, snižování energetické náročnosti domácností či na adaptaci na změnu klimatu. To ukládá evropská směrnice. Případné změny by musel odklepnout Brusel.
VIDEO: Investiční šance roku 2025? Latinská Amerika a Indie, říká Semotan z J&T ve FLOW
Nesmysl, zní z opozice
Právě nutnost přesvědčit unijní orgány je podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové zásadní problém Stanjurova návrhu. „Přesměrovat peníze z dekarbonizace na obranu není jen otázka vnitrostátní politické vůle. Tyto prostředky jsou bohužel vázány na konkrétní cíle a milníky, které z velké části prosadila na evropské úrovni právě vláda Petra Fialy balíčkem Fit for 55,“ připomněla bývalá ministryně financí. „Pokud chce nyní tyto peníze využít jinak, musí se nejprve soustředit na změnu závazků, které vůči EU máme. V opačném případě jde o neseriózní rétorické cvičení pro domácí publikum,“ dodala.
Nalezení tří stovek miliard korun ve výdajích na dekarbonizaci nepovažují za stávajících podmínek za reálné i někteří odborníci. „Výroky ministra Stanjury chápu spíše jako výzvu k jednání o změně na evropské úrovni,“ uvedl ekonom společnosti Investika Vít Hradil. Soudí, že vyšší výdaje na obranu by bylo možné financovat z prostředků na dekarbonizaci jen velmi omezeně a jejich skutečný přínos pro obranyschopnost země by byl přinejlepším sporný.
Hradil nevylučuje, že vyjednat změnu pravidel na úrovni EU by mohly podpořit Polsko, Pobaltí a další země, které vnímají hrozbu napadení Ruskem mnohem citlivěji než změnu klimatu. „V rámci EU by s tímto názorem ale pravděpodobně byly v menšině, velké šance bych tomu nedával,“ podotkl Hradil.
