„Já bych byl velmi rád, kdybychom pokročili z pohledu resortu zemědělství a životního prostředí, pokud jde o zpracování celkové strategie, jak budeme reagovat na sucho a jak budeme lépe hospodařit s vodou v příštích letech,“ řekl Sobotka. Jedním z možných opatření je podle něj podpora některých plodin na úkor jiných, na jižní Moravě by to znamenalo například další rozvoj vinohradnictví a ovocnářství.
Podle předsedy Regionální agrární komory Václava Hlaváčka má Jihomoravský kraj potenciál až pro 35 tisíc hektarů vinic, momentálně jich není ani 20 tisíc hektarů. „Nevyužíváme ani potenciál pro zeleninu a ovoce. Ale ty jsou závislé na přístupu vody, stejně jako vinohradnictví. A letošní rok je rokem, kdy si i réva už sáhla na dno,“ uvedl Hlaváček.
Inspirace v Izraeli
Sobotka v této souvislosti zmínil možnost zřízení vládních programů, které by podpořily budování a údržbu závlahových systémů. „Systém závlah v posledních desetiletích prošel obrovskými technologickými změnami. Měli bychom se inspirovat moderními technologiemi zemí, které s tím mají velkou zkušenost při boji se suchem, jako je třeba Izrael,“ uvedl premiér. Podle agrární komory je aktivita státu v oblasti závlah nezbytná. „Stát musí garantovat základní kostru závlahové soustavy, detail je záležitostí uživatele,“ řekl Hlaváček.
Obce podle Sobotky možná dostanou motivaci k obnově malých vodních nádrží v podobě nových dotačních titulů. Cílem je udržet vodu v krajině. „Skutečně to nemusí být žádná velká vodní díla, můžeme se za mnohem menších nákladů soustředit na obnovu malých vodních nádrží,“ doplnil Sobotka.
Dlouhotrvající sucho a horko letos způsobovalo komplikace po celé zemi, i nyní je většina vodních toků hluboko pod svým běžným průtokem. Vědci očekávají, že podobně teplých a suchých let bude přibývat. Do roku 2040 má podle expertů z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy průměrná teplota v České republice stoupnout minimálně o jeden stupeň Celsia a do roku 2060 až o 2,5 stupně.