Špidla: Společnost musí vnímat chudobu jako absolutní zlo
Pod hranicí chudoby žijí lidé, kteří jsou kvůli nedostatečnému příjmu vyřazeni z hlavního proudu společnosti. Z pohledu příjmu je definována 60 procenty mediánu, což je v Česku zhruba 9600 korun. Odborníci podle Špidly udávají, že tříprocentní zastoupení lidí žijících v chudobě společnost jako celek neohrožuje.
Podle bývalého premiéra za ČSSD to však není důvod, aby se společnost nesnažila její výskyt dostat až na nulu. „Bylo by to stejné jako si v případě infekční choroby, třeba tuberkulózy, říct, že promořenost tři procenta je vlastně v pořádku. Nemusí to být problém pro společnost jako celek, ale je to katastrofa pro každého z těch lidí,“ řekl Špidla.
V České republice podle statistik žije pod hranicí chudoby devět až deset procent lidí. „V mezinárodním srovnání je to relativně málo, ale jedná se o milion lidí,“ komentoval to Špidla.
Dávky i mzda mají držet člověka nad hranicí chudoby
Sociální dávky i minimální mzda by podle něj měly být nastaveny tak, aby lidi držely nad hranicí chudoby. Zásadní je také rozvoj lidského potenciálu, tedy především přístup dětí ze sociálně slabých rodin ke vzdělání. Připomněl, že podle zjištění Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je jedním z největších problémů českého školství skutečnost, že úroveň dosaženého vzdělání žáků je závislá na výši vzdělání jejich rodičů. Handicapy na startu školní docházky by měl vyrovnat povinný předškolní rok vzdělávání.
V tuzemsku je navíc potřeba nastavit fungující systém sociálního bydlení. Na komplexním zákoně o sociálním bydlení se v současné době pracuje. „Je to velmi komplikované. Snad do konce roku budou základní teze,“ komentoval Špidla průběh příprav.
Ubytovny, jejichž obyvatelé platí nájem prostřednictvím státního doplatku na bydlení, jsou jen zdrojem snadného příjmu pro majitele. Výrazně omezit by to měla novela zákona o hmotné nouzi, kterou v září schválila Poslanecká sněmovna. Doplatek by se měl nově vztahovat na prostor, nikoli na počet lidí žijících v jednom bytě. Výše nájemného má být maximálně podle částky v místě obvyklé.
Lidé ohrožení chudobou by měli mít možnost pomoci
Skupinám obyvatel, které jsou ohroženy chudobou nebo už do ní spadly, podle Špidly musí být poskytována sociální a v případě potřeby i právní pomoc. „Až na výjimky se člověk z krize sám nedostane,“ poznamenal. Poukázal na nedostatek bezplatných právních poraden, které by mohly lidi například odradit od lichvářských půjček. V oblasti sociální práce je zase podle něj podceňována prevence. „Její výsledky jsou totiž špatně měřitelné. Nedá se jasně říci, kolik lidí se do krize nedostalo jen díky tomu, že jim někdo pomohl.“
Systematicky a dlouhodobě podle Špidly selhává psychiatrická péče. „Až třicet procent bezdomovců má psychickou chorobu, která je příčinou, nikoliv důsledkem jejich situace,“ dodal.
