Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. Uvedl to v nedělní debatě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v České televizi. Stanjura doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu, ačkoli to nese rizika. Mohlo by to být totiž podle něj vyhodnoceno jako nepovolená veřejná podpora. Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle něj 200 eur za megawatthodinu (MWh), tedy v přepočtu zhruba 5000 korun.
„Máme různá variantní řešení. Uvidíme, co vláda a pak Sněmovna a Senát zvolí, protože k tomu potřebujeme změnu zákonů,“ řekl Stanjura. Opatření by podle něj mohla platit nejdříve od letošního listopadu a nejpozději od ledna příštího roku, a to asi na dva roky. Pro fungování opatření bude podle ministra potřeba uzákonit povinnost, aby výrobci energií prodávali část produkce - asi deset až 20 procent - státu nebo státnímu prodejci.
U podpory podniků je podle Stanjury potřeba garantovat ceny proudu bez ohledu na případné problémy pro stát. „V tomto případě jsem pro odvážné řešení i s možným rizikem, že to někdo vyhodnotí, že tam byla třeba nějaká nepovolená podpora. To jsou dvě rizika - hospodářská soutěž a nepovolená podpora,“ řekl ministr. „Jako průmyslová země to potřebujeme,“ doplnil.
Limitní cena silové elektřiny pro podniky na 200 eurech za MWh je podle Stanjury částka, ze které podniky nebudou nadšené, ale umožní jim to zvládnout příští dvě účetní období. Velkoobchodní cena elektrické energie tento týden v pátek končila na 496 eurech za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur.
Pomoc se podle ministra rozdělí do tří skupin. Kromě podniků to budou ještě domácnosti a veřejný sektor. „Myslím si, že stanovíme maximální koncovou cenu pro domácnost,“ uvedl Stanjura k opatřením, která chce vláda představit příští týden. „Měla by být ovšem (cena) stanovena tak, aby pro české výrobce elektrické energie znamenala, že budou mít pokryté náklady i přiměřený zisk. To znamená, že je nepošleme do ztráty,“ dodal. V takovém případě by pak podle Stanjury nebyl důvod pro vyplácení kompenzací pro energetické firmy.
Jaký by mohl být cenový strop pro domácnosti, zatím ministr nechtěl uvést. U domácností s nízkým příjmem by měl podle něj pomoci se zvládáním zvýšených nákladů na energie ještě příspěvek na bydlení.
Ve veřejném sektoru budou mít možnost, využít zastropovaných cen, zařízení bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem a provozovatelem. „U těchto sektorů, jako je školství, zdravotnictví, nebudeme rozlišovat, jestli je to státní, krajská, obecní, anebo soukromá, protože zajišťuje veřejnou službu,“ uvedl ministr financí.
Vláda podle Stanjury nadále počítá kvůli pokrytí výdajů státu na zvládání nárůstu cen energií se zavedením mimořádného zdanění energetiky a dalších sektorů. „Pokud říkáme, že máme mimořádné výdaje v mimořádné situaci, tak potřebujeme i mimořádné zdroje,“ uvedl. Tzv. daň z neočekávaných zisků plánuje kabinet podle dřívějších informací pro tři sektory - energetiku, bankovnictví a rafinerie. Ze všech tří oblastí by mohla podle dnešních slov Stanjury vynést 50 až 60 miliard korun ročně. Daň by v případě zavedení platila maximálně tři roky, a to nejdříve od 1. ledna 2023. Z ústavně-právních důvodů podle ministra nelze zavést daň zpětně za letošní rok.
Další daňová opatření nechystá. Potvrdil nedávné vyjádření ministra dopravy Martina Kupky (ODS), že vláda příští týden projedná trvalé snížení spotřební daně z nafty. „Abychom nesnižovali konkurenceschopnost dopravců vůči našim sousedům,“ vysvětlil to Stanjura. Snížení spotřební daně na benzin a naftu o 1,50 koruny na litr platí od 1. června a skončit má 30. září. Vláda ho zavedla jako reakci na prudký nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem. V případě trvalého snížení na minimální hranici stanovenou EU by státní rozpočet mohl podle Stanjury přijít o čtyři až pět miliard korun. „S tím počítáme, ale to není DPH, to je fixní částka,“ řekl.
