Stát zaplatil čtvrt miliardy za nevyužívaný registr budov, zjistil NKÚ
Ministerstva a další instituce měly vyplnit do systému údaje o svých kancelářských budovách do července 2013, ani do konce roku to však nesplnily.
NKÚ kontroloval hospodaření se státními nemovitostmi za poslední tři roky. Prověřoval ministerstva financí, obrany, práce, školství, vnitra a pro místní rozvoj, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a Centrální registr administrativních budov, který spravuje právě ÚZSVM.
Podle ministerstva financí vláda nařídila doplnění registru a náklady na nájemné by tak mohly díky přehledu o budovách klesnout o polovinu.
Fungování registru: 254 plus 62 milionů korun
Za registr zaplatil stát celkem 254 milionů a náklady na správu registru činily za minulý rok přes 62 milionů korun. „Registr přitom neplní svůj účel. ÚZSVM celkový počet budov, který by měl registr obsahovat, nezná a za data v registru odpovídají jejich vkladatelé, ÚZSVM je nemůže kontrolovat,“ sdělila Málková.
Půl roku po datu, ke kterému vláda zavázala státní orgány ke vkladu údajů do registru, bylo v systému jen 1918 budov. „Podle šetření z roku 2007 mezi 60 procenty státních subjektů přitom využívaly státní instituce 4800 kancelářských budov, z nichž 71 procent bylo ve vlastnictví státu. Z toho je jasné, že velká část budov v registru chybí,“ oznámila mluvčí NKÚ.
Kontroloři narazili i na řadu nesrovnalostí. „Třeba na budovy, ve kterých byly prokazatelně volné kanceláře, přestože v registru byly objekty vedeny jako plně obsazené. Podle NKÚ jsou data nespolehlivá a neúplná, a proto registr nemůže naplňovat cíl, pro který byl zřízen - tedy úspora peněz a racionálnější nakládání s nemovitým majetkem státu,“ doplnila.
„Ministerstvo financí si uvědomuje, že registr v současnosti svou roli neplní,“ sdělil mluvčí ministerstva Radek Ležatka. Ministr Andrej Babiš podle mluvčího předložil vládě materiál, na jehož základě kabinet uložil ministrům a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy naplnit registr do 30. června. Podle ministerstva je díky registru možné snížit roční náklady státu na nájem kanceláří o více než polovinu, tedy asi 190 milionů korun, které prý nyní stát platí zbytečně.
I čtyřnásobné rozdíly v nájmech
Prověrka odhalila rovněž značné rozdíly ve výši nájmů, které státní instituce platily, nebo za které naopak pronajímaly státní budovy. Třeba ministerstvo financí platilo za prostory v ulici Politických vězňů v centru Prahy asi 1700 korun za metr čtvereční na rok, ministerstvo školství si najímalo kanceláře v Karlíně zhruba čtyřikrát dráž. Samo přitom pronajímalo lukrativní prostory v Karmelitské ulici na pražské Malé Straně jen za 276 korunza metr čtvereční na rok.
V roce 2013 měla kontrolovaná ministerstva podle NKÚ na území Prahy 161 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch. Z toho 150 tisíc využívala sama a téměř 10 tisíc pronajímala, nebo bezúplatně přenechávala jiným subjektům. Přes 31 tisíc metrů čtverečních kanceláří si naopak najímala od někoho jiného.
