Státní hospodaření se loni zhoršilo. Schodek se vyšplhal na 28,5 miliardy

Ministryně financí Alena Schillerová hovoří s novináři 3. ledna 2020 v Praze po tiskové konferenci k výsledku pokladního plnění státního rozpočtu za rok 2019.

Ministryně financí Alena Schillerová hovoří s novináři 3. ledna 2020 v Praze po tiskové konferenci k výsledku pokladního plnění státního rozpočtu za rok 2019. Zdroj: ČTK

Rozpočet státu loni skončil ve schodku 28,5 miliardy korun, což je nejhorší výsledek za poslední čtyři roky. V roce 2018 vykázal státní rozpočet přebytek 2,9 miliardy korun. 

Veřejné finance jako celek by měly i za loňský rok vykázat mírný přebytek kolem 0,3 až 0,4 procenta HDP. Předloni veřejné finance vykázaly přebytek 1,1 procenta. "Všechny závazky vůči EU tak plně naplňujeme a dodržujeme, čímž patříme ke špičce v rámci zemí EU," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Ministerstvo informovalo, že loni plnění vládních priorit vedlo k meziročnímu růstu výdajů na důchody o 38 miliard korun, výdajů na platy ve veřejném sektoru o více než 30 miliard korun, investičních výdajů o 23 miliard korun a výdajů na výzkum, vývoj a inovace o tři miliardy korun.

"Po celý uplynulý rok jsme podporovali hospodářský růst, důvěru v ekonomiku i životní úroveň obyvatel. Výrazným způsobem jsme pomohli k nárůstu celkové mzdové úrovně v zemi, a navíc jsme proinvestovali o 17 miliard korun více, než stanovoval rozpočet. Je to sice nejhorší výsledek rozpočtu za poslední čtyři roky, jde ale o úhel pohledu. Já říkám, že jde o čtvrtý nejlepší výsledek za posledních 20 let," uvedla Schillerová.

Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil ovšem upozorňuje, že se jedná o nejvýraznější deficit od roku 2015. "Ani v posledním měsíci roku se nepodařilo dohnat původně plánované daňové příjmy státní pokladny, když výběr daní zaostal za plánem o 11 miliardy korun. Na tomto manku se největší měrou podílel výběr DPH, kde chybělo zhruba 6,5 miliardy, a pojistného na sociální zabezpečení, kde se nevybralo téměř 5 miliard korun," uvedl Hradil.

Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 119,3 miliardy na 1523,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 150,8 miliardy na 1551,7 miliardy korun.

Celkové daňové příjmy včetně sociálního a zdravotního pojištění stouply loni meziročně o 74 miliard na 1314,4 miliardy korun, a skončily tak nižší, než plánovalo ministerstvo financí. Samy daňové příjmy meziročně stouply o 35,6 miliardy na 762,7 miliardy korun a byly rovněž nižší než očekávaní ministerstva. "Konečné inkaso některých daní bylo negativně ovlivněno odložením některých plánovaných legislativních změn a nenaplněním některých makroekonomických očekávání," uvedlo ministerstvo financí.

Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba čtyři procenta na 291,3 miliardy korun. Byly ale nižší než plán MF. Důvodem bylo podle úřadu například zavedení nižší sazby DPH na pravidelnou hromadnou dopravu. Rozpočet navíc počítal loni se spuštěním třetí a čtvrté vlny, která bude ovšem spuštěna až letos v květnu.

Na letošní rok rozpočet počítá opět se schodkem 40 miliard korun.