V případě Polska, kde hodnocení dopadlo relativně nejlépe, podíl nepříznivého hodnocení dosahoval jen o málo více než jedné třetiny, přičemž asi pětina Poláků hodnotila ekonomickou situaci ve své zemi naopak příznivě. V České republice, která výsledkově skončila s velkým odstupem druhá, stávající ekonomickou situaci hodnotí kriticky již bezmála dvoutřetinová většina občanů. Na Slovensku lidé tamní ekonomickou situaci vnímají ještě o trochu kritičtěji než v Česku, když sedm z deseti Slováků hodnotí situaci negativně, zatímco pozitivní vyjádření zde byla pouze sporadická. Nejhůře ekonomickou situaci ve své zemi vnímají Maďaři, z nichž téměř tři čtvrtiny ji hodnotí kriticky, zatímco kladně ji vnímá jen jeden občan Maďarska z padesáti.
Hodnocení současné ekonomické situace (%)
Očekávání budoucího ekonomického vývoje nabízí dosti odlišný obrázek oproti samotnému hodnocení. Relativně nejoptimističtějšími jsou v tomto ohledu sice opět Poláci, mezi kterými podíl
očekávajících zlepšení nepatrně převýšil podíl těch, kdo očekávají opačný posun situace, přičemž mírně nadpoloviční většina Poláků změnu ekonomické situace nepředpokládá. Na druhém místě se pohybují Maďaři, mezi nimiž více než pětina čeká zlepšení, ovšem na druhé straně více než třetina Maďarů naopak počítá se zhoršením. Se zřetelným odstupem za Maďary pak figurují Slováci, z nichž zlepšení očekává jen o málo více než desetina, zatímco dvě pětiny počítají se zhoršením ekonomické situace. Relativně nejméně příznivá očekávání pak vyjadřovali naši občané, mezi nimiž je také asi desetina optimistická, avšak zhoršení ekonomické situace předpokládá zhruba polovina z nich.
Očekávaný vývoj ekonomické situace (%)
Materiální životní podmínky svých domácností hodnotí respondenti v Polsku a ČR častěji kladně než záporně, přičemž Poláci jsou ve svých vyjádřeních mírně optimističtější. V Polsku se podíl pozitivního hodnocení materiálních životních podmínek blížil ke dvěma pětinám, zatímco negativní hodnocení bylo pod hladinou jedné pětiny. Mezi českými občany pozitivní vyjádření v tomto ohledu uvedla více než třetina, negativní hodnocení pak činilo asi pětinu. Na Slovensku tentokrát naopak mírně převážilo negativní hodnocení, které uvedla třetina tamních respondentů, nad hodnocením pozitivním, které bylo pod úrovní jedné pětiny, při zdaleka nejvyšším podílu neutrálních výroků „ani dobré, ani špatné“, k nimž se uchýlila polovina Slováků. Nejskeptičtější pohled na materiální životní podmínky svých domácností mají obyvatelé Maďarska, kde pouze deset procent vidí situaci svých domácností kladně.
Hodnocení současných materiálních životních podmínek domácnosti (%)
V očekávání budoucího vývoje materiálních podmínek svých domácností jsou relativně nejoptimističtějšími znovu obyvatelé Polska, když v jejich případě podíly předpokládaného zlepšení i zhoršení byly prakticky vyrovnané a dvě třetiny Poláků nečekají žádnou změnu, což v kontextu relativně příznivého hodnocení současné situace v tomto směru lze chápat jako pozitivní očekávání. Poměrně malý převis předpokládaného zhoršení nad očekávaným zlepšením se objevil u Slováků, o něco větší převis byl pak zaznamenán v Maďarsku. Relativně nejhorší očekávání vývoje materiálních životních podmínek svých domácností mají naši občané, z nichž více než dvě pětiny se obávají zhoršení. Oproti šetření z přelomu loňska a letošku se očekávání zhoršila v České republice a v Maďarsku.
Očekávaný vývoj materiálních životních podmínek domácnosti (%)
