Trump zveřejnil jen část utajovaných dokumentů o vraždě Kennedyho | E15.cz

Vše o netradičních investicích

Vše o netradičních investicích Vstoupit do speciálu

Trump zveřejnil jen část utajovaných dokumentů o vraždě Kennedyho

ČTK, vaj

Americký prezident Donald Trump ustoupil tlaku zpravodajských služeb a ponechal "pod zámkem" část dokumentů o vraždě prezidenta Johna Kennedyho v roce 1963. Očekávalo se, že prezident by mohl ve čtvrtek odtajnit všech 3100 dokumentů Federálního úřadu vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA), které dosud nebyly přístupné. Trump ale schválil zveřejnění pouze 2800 z nich.

Podle informací amerického tisku se šéf Bílého domu o zablokování části utajovaných spisů rozhodl na poslední chvíli. Největší námitky mělo prý vedení CIA a FBI. O definitivním osudu utajovaných dokumentů se má rozhodnout během příštích 180 dnů.

Podle úředníků z Bílého domu Trump neměl kvůli obavám o národní bezpečnost jinou možnost. Po přezkoumání, které má skončit do 26. dubna příštího roku, by ale měly zůstat utajené jen výjimečně.

Velká část dokumentů týkajících se atentátu již byla v minulosti zveřejněna, některé složky ale v režimu utajení zůstaly až do čtvrtka, kdy končila lhůta na jejich blokování. Texty byly nepřístupné po dobu 25 lety na základě zákona z roku 1992 s odůvodněním, že by jejich zveřejnění mohlo ohrozit národní bezpečnost USA. Složky zpřístupnila knihovna amerického Národního archivu.

Nemáme zájem válčit se Severní Koreou, řekl americký ministr obrany

Média nicméně publikují první zjištění z odtajněných materiálů. Dokumenty související s atentátem na prezidenta Johna Kennedyho, které byly ve čtvrtek z rozhodnutí Bílého domu odtajněny, potvrzují úpornou snahu tajných služeb zachytit už před osudným dnem kontakty budoucího vraha Lee Harveye Oswalda s komunisty. Vypovídají rovněž o amerických přípravách atentátu na kubánského vůdce Fidela Castra. Vyplývá to z prvních analýz souboru odtajněných spisů, o nichž dnes informují americká média.

Podle listu The Washington Post se FBI s mimořádným úsilím snažila vystopovat podezřelé komunisty působící v USA. Některá svědectví agentů mapují diskuse uvnitř americké komunistické strany, které se po atentátu soustřeďují na úvahy o Oswaldově vině a dopadu vraždy na komunistické hnutí.

Mezi odtajněnými dokumenty je údaj o odměně, kterou kubánští exulanti v USA byli ochotni vyplatit za zabití havanských revolucionářů. Za smrt Fidela Castra to bylo 100 tisíc dolarů (dnes odpovídá hodnotě 800 tisíc dolarů, tedy 17,5 milionu korun), za zabití jeho bratra Raula a za smrt Ernesta Che Guevary, argentinského revolucionáře a Castrova ministra, po 20 tisících dolarech.

Podle televize CNN odtajněné dokumenty potvrzují, že přípravy atentátu na Fidela Castra byly zahájeny už v prvních dnech Kennedyho úřadování v Bílém domě. Robert Kennedy, prezidentův bratr a ministr spravedlnosti, prý zjistil, že CIA nabídla přes prostředníka americkému gangsterovi Samu Giancanovi 150 tisíc dolarů za to, že najme Castrova vraha. Tajná služba měla prý zájem i na spolupráci s jinými gangstery, kteří měli Castra otrávit smrtící pilulkou.

Rozsáhlá zpráva amerického Kongresu, rovněž odtajněná, nicméně uvádí, že teorie o smrti Kennedyho jako odplatě za pokusy zabít Fidela Castra je nepravděpodobná.

Saúdové varují před dopadem zákona, který je umožňuje žalovat kvůli 11. září. Kongres už zvažuje revizi

Zpravodajský server Politico poukazuje naopak na možnou vietnamskou stopu ve vyšetřování, kterou je prý zpráva bývalého šéfa CIA Richarda Helmse z roku 1975. Helms v odtajněné výpovědi tvrdí, že tehdejší prezident USA Lyndon Johnson spekuloval, že Kennedyho vražda byla odvetou za smrt jihokorejského diktátora Ngo Dinh Diema po puči z listopadu 1963, do něhož byla údajně CIA zapletena.

Politico rovněž vyzdvihuje pasáže z memoranda bývalého šéfa FBI Edgara Hoovera o Jacku Rubym, který Kennedyho vraha Oswalda zastřelil 24. listopadu 1963, dva dny po atentátu. Hoover označuje za neomluvitelné, že dallaská policie smrt Oswalda dopustila, přestože měla den staré varování o možném útoku. Šéf FBI rovněž upozorňuje na pověsti o tom, že Ruby měl vazby na chicagské podsvětí. Hoover se obával, že násilná smrt Oswalda zpochybní verzi o atentátu jako činu osamělého střelce.

Politico v odtajněných dokumentech našlo informaci, že Oswald dva měsíce před zabitím Kennedyho hovořil s agentem sovětské rozvědky KGB. Oswald mluvil telefonicky "lámanou ruštinou" se sovětským konzulem v Mexiku Valerijem Kostikovem, který byl podle CIA důstojníkem KGB. CIA rovněž zachytila výrok kubánského špiona, který Oswalda znal. Měl prohlásit, že Oswald je "dobrý střelec".

The Washington Post upozorňuje, že některé dokumenty očekávané s největším napětím odtajněny nebyly. Jedná se mimo jiné o zprávu šéfa rezidentury CIA v Dallasu Waltona Moorea z doby atentátu nebo o výpověď podnikatele Gordona McClendona, který hovořil s Jackem Rubym krátce předtím, než zastřelil Oswalda. Chybí i podrobnější informace o aktivitách kubánského exilu v USA.

Historici se zvlášť těšili na zprávy o Oswaldově šestidenní cestě do mexické metropole, kde se dva měsíce před atentátem setkal s Kubánci a Sověty. Žádné z takových svědectví - snad kromě telefonátu s Kostikovem - ale očividně odtajněno nebylo.

Drogová epidemie ničí Spojené státy. Trump v reakci na ni vyhlásí stav nouze

Autor: ČTK, vaj
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!