Úkol, na který bylo Česko krátké. Nakládání s migranty má řešit až švédské předsednictví EU

Unijní pohraniční agentura Frontex za prvních deset měsíců roku zaznamenala na 280 tisíc nelegálních vstupů do EU.

Unijní pohraniční agentura Frontex za prvních deset měsíců roku zaznamenala na 280 tisíc nelegálních vstupů do EU. Zdroj: Reuters

Česko nezvládne dotáhnout do konce jednu z nejtěžších výzev svého předsednictví Radě EU. Takzvaný mechanismus solidarity má být řešením pro případ, že by Evropa čelila náhlému přílivu migrantů, který zažila v letech 2015 a 2016 a částečně i nyní v důsledku války na Ukrajině. Ani po sedmi letech tak neexistuje nástroj, který by nahradil neúčinné Dublinské dohody.

Pakt o migraci a azylu, jehož je mechanismus součástí, má Evropa na stole dva roky. Nedotáhlo ho ani francouzské, ani české předsednictví a otazník visí i nad příštím švédským.

Výsledek českého předsednictví je spíše diplomatický, týká se posunu v hledání shody na podobě mechanismu. „Shoda bude základem pro diskuzi nad konkrétními legislativními texty, jejichž předložení se očekává během nadcházejícího švédského předsednictví EU a schválení do poloviny roku 2024,“ uvádí mluvčí českého ministerstva vnitra Hana Malá.

„Jsem trochu zklamán. Očekával jsem, že Česká republika tu výzvu přijme a legislativním návrhem představí, jak by měl podle ní mechanismus solidarity vypadat,“ říká pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Válka na Ukrajině podle něj ukazuje, že problém uprchlíků se týká nejen jižních států, ale i Česka.

Oficiálně česká představa upouští od migračních kvót. Má vycházet z principu takzvané flexibilní solidarity. Kromě absence povinných kvót tedy počítá také s možnostmi finanční nebo expertní pomoci zasaženým státům.

Pozitivní zprávou pro předsednictví může alespoň být, že eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová ocenila, že Česko s tématem pohnulo.

Migrace je totiž stále žhavou záležitostí. Unijní pohraniční agentura Frontex za prvních deset měsíců roku zaznamenala na 280 tisíc nelegálních vstupů do EU, přičemž téměř polovina dotyčných přišla po západobalkánské trase. Některé země včetně Česka za této situace obnovují hraniční kontroly a vývoj se promítá také do debat o rozšíření schengenského prostoru.

Evropští ministři vnitra se sešli ve čtvrtek. Hlavním tématem jednání bylo  přijetí Chorvatska, Rumunska a Bulharska do Schengenu, k čemuž vyzvala Evropská komise. Proti se stavělo hlavně Rakousko.

Video placeholde
Epicentrum: Vít Rakušan o prvním roce vlády, válce i migrační krizi • Markéta Volfová, Lukáš Červený

Dosud platí dohoda o dobrovolném přemístění migrantů a žadatelů o azyl, kterou uzavřelo 18 unijních států a tři další země v červnu. Dohoda ale příliš nefunguje. Ukázkou může být spor, který se vyhrotil poté, co Itálie odmítla přijmout loď Ocean Viking s migranty na palubě a plavidlo zamířilo do Francie.

Paříž kvůli sporům pozastavila plán přijmout z Itálie zhruba 3500 migrantů do léta příštího roku a vyzvala k podobnému kroku další signatáře, mezi kterými je také Česká republika. Italské úřady poukázaly, že ostatní unijní země dosud z Itálie přijaly něco málo přes sto migrantů.

Ministři proto volají, aby nová pravidla vznikla co nejdříve. „V uplynulých letech jsme přijali řadu opatření, abychom společně řešili migrační výzvy. Máme-li však nalézt udržitelnější řešení a přizpůsobit se neustále se měnící situaci, můžeme, respektive musíme toho učinit ještě více,“ prohlásil po předchozím jednání český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).