Ústavní soud umazal tečku za restitucemi, poškození budou dál dostávat náhradní pozemky | E15.cz

Ústavní soud umazal tečku za restitucemi, poškození budou dál dostávat náhradní pozemky

Ústavní soud umazal tečku za restitucemi, poškození budou dál dostávat náhradní pozemky
Ústavní soud
• 
ZDROJ: profimedia.cz

ČTK

Ústavní soud zrušil takzvanou druhou restituční tečku, stát by proto měl i po 1. červenci poskytovat restituentům náhradní pozemky, nejen finanční odškodnění. Zrušení novely schválené v roce 2016 úspěšně navrhla skupina 18 senátorů.

Soud sporná ustanovení novely několika zákonů zrušil s platností ke konci letošního června. V jednomyslně přijatém nálezu uvedl, že i kdyby zbývalo třeba už jen jediné neskončené restituční řízení, není správné vytvářet nerovnost mezi více skupinami restituentů.

Právě na nerovnost mezi lidmi, kteří už získali pozemkovou náhradu, a restituenty, jejichž nárok by se takto uspokojit nepodařilo, upozorňovali senátoři zastoupení Tomášem Grulichem. Druhá skupina restituentů už by dostala jen peněžní náhradu, podle senátorů vyplácenou ve zcela nedostatečné výši.

"Tato novela zákona o půdě tedy představuje pouze snahu státu, respektive Státního pozemkového úřadu, skrýt vlastní neschopnost restituční nároky řádně a včas vypořádávat," stálo v senátorském podnětu.

Soud zamítl Bakalovu stížnost ve vleklém sporu o sídlo Havlovy knihovny

Podle ústavních soudců by podobná právní úprava připadala v úvahu v situaci, kdy státu zcela "dojdou" vhodné náhradní pozemky. "ÚS nemá k dispozici přesvědčivé indicie, jež by jej mohly vést k úsudku, že stát skutečně již není schopen poskytnout oprávněným osobám náhradní pozemky," konstatoval soud.

S druhou restituční tečkou nesouhlasil ani Spolek pro ochranu zájmů restituentů. Podle ÚS není smyslem dnešního nálezu "jednou provždy" možnost restituční tečky vyloučit. Musela by však více brát v úvahu legitimní očekávání restituentů.

Restituční tečka platí už 12 let, ovšem ne pro původní majitele

- Restituční tečka se týká nároků na vrácení zemědělské půdy, kterou jejím původním vlastníkům zabavili za komunistického režimu po únoru 1948. Restituenti nebo jejich potomci, kteří se do konce roku 1992 o svou půdu přihlásili, mohli dosud žádat o vydání zabavených pozemků a pokud jim jejich původní půda nemohla být vrácena, měli právo na vydání náhradního pozemku, nebo finanční vyrovnání. Od 1. července letošního roku ale mělo být možné pouze finanční vyrovnání.

- Ústavní soud (ÚS) však nyní takzvanou druhou restituční tečku zrušil a stát by proto měl i po 1. červenci poskytovat restituentům náhradní pozemky, nejen finanční odškodnění. Zrušení novely schválené v roce 2016 úspěšně navrhla skupina 18 senátorů. Soud v jednomyslně přijatém nálezu uvedl, že i kdyby zbývalo třeba už jen jediné neskončené restituční řízení, není správné vytvářet nerovnost mezi více skupinami restituentů. Právě na nerovnost mezi lidmi, kteří už získali pozemkovou náhradu, a restituenty, jejichž nárok by se takto uspokojit nepodařilo, upozorňovali senátoři zastoupení Tomášem Grulichem. Druhá skupina restituentů už by dostala jen peněžní náhradu, podle senátorů vyplácenou ve zcela nedostatečné výši.

Pravda je vždy na straně menšiny. Počítám s tím, že mě můžou zabít, říká kněz Tomáš Halík

- V minulosti už začala restituční tečka platit pro nároky, které původní majitelé pozemků či jejich potomci prodali. Zatímco do konce roku 2005 nebyl rozdíl mezi přímými restituenty a těmi, kdo nároky odkoupili, od ledna 2006 už mohli takoví jednotlivci či firmy žádat jen o finanční náhradu. Tečka přitom měla původně platit už tehdy pro všechny bez rozdílu. V prosinci 2005 se ale do věci vložil Ústavní soud, který v rozhodnutí prohlásil, že by bylo nespravedlivé upřít lidem, jimž pozemky zabavil komunistický režim, právo na satisfakci.

- Ústavní soudci při svém tehdejším rozhodování přihlíželi i k tomu, že v předchozí praxi se - někdy za podezřelých okolností - k lukrativním pozemkům často dostávali spekulanti a sedláci či jejich potomci vycházeli při žádostech zkrátka. "Ústavní soud při dokazování zjistil, že většina nároků restituentů nebyla v minulých letech uspokojena, a byli uspokojováni naopak jiné osoby, skupující nároky na restituční plnění," prohlásil v prosinci 2005 předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

- Restituce zemědělské půdy umožnil zákon o půdě, který v květnu 1991 přijalo Federální shromáždění. Kromě pozemků a souvisejících usedlostí měli původní vlastníci nárok i na náhradu zabaveného živého inventáře. Původní nemovitosti se podle této normy vracely jen v případě, že na nich během let nevyrostla například sídliště. Pokud restituenti nestáli o pozemky, měli nárok na vyplacení, ovšem při něm se vychází z hodnoty pozemků na začátku 90. let.

Babiš se shodl s KSČM. Souhlasí se zdaněním církevních restitucí

- Nízká finanční náhrada, která bude nyní jedinou formou odškodnění za komunisty konfiskované pozemky, je přitom už řadu let terčem kritiky. Stává se například, že se původně zemědělská půda v okolí velkého města změnila na stavební parcely, které by dnes stály několik tisíc korun za metr čtvereční. Podle stanoveného klíče, na kterém nic nemění ani restituční tečka, ale pozemkový úřad v takových případech přiznává náhradu v jednotkách korun za metr čtvereční.

- Loni v srpnu ovšem Ústavní soud konstatoval, že náhrada za pozemky, které už nelze restituentům vydat, musí být přiměřená a rozumná. Justice může podle Ústavního soudu v konkrétních sporech zohlednit současné poměry, a nejen ceny z počátku 90. let. Jde přitom o průlomový nález, dosud se ceny podobně aktualizovaly jen u náhrad podle zákona o mimosoudních rehabilitacích (restituce například dílen, malých podniků či domů), a to na základě rozsudků Evropského soudu pro lidská práva.

- Restituční tečka se do zákona o půdě poprvé dostala před 15 lety za koaliční vlády vedené ČSSD, a to přes odpor pravicové opozice, která se ji ještě koncem roku 2005 na poslední chvíli pokusila odložit. Nakonec ji na základě návrhu 24 senátorů a 57 poslanců krátce předtím, než měla vstoupit v platnost, omezil Ústavní soud. Podruhé zavedla restituční tečku novela zákona o Státním pozemkovém úřadu z roku 2016, také o ní by ještě měl rozhodnout Ústavní soud, na který se loni obrátila skupina 18 senátorů.

 

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!