Mise NATO v Afghánistánu je v hlubokém národním zájmu České republiky, řekl dnes v projevu před českými velvyslanci prezident Miloš Zeman. Reagoval tak na pochybnosti o zapojení ČR do alianční operace Rozhodná podpora (Resolute Support), které zaznívaly po nedávné smrti tří českých vojáků. Z mise, na níž se podílí čeští spojenci, by podle prezidenta dokázal odejít jen srab. Zeman se znovu vyslovil také proti společným sankcím EU vůči Rusku. Prezident chce, aby o jejich případném dalším prodloužením diskutovali zástupci členských zemí na Evropské radě.
"Mohu říci, že u Kábulu se bojuje za Prahu, a že je to v hlubokém národním zájmu České republiky," prohlásil prezident. Zdůraznil, že mise v Afghánistánu je podle něj nejdůležitější zahraniční operace, které se čeští vojáci účastní. "V té akci Resolute Support bojuje více než třicet zemí, odejít z tohoto společenství by dokázal jenom srab," dodal Zeman. Pokud by se z Afghánistánu stáhly alianční jednotky, hrozí podle Zemana, že zem ovládne hnutí Tálibán a bude z ní plánovat teroristické akce.
Zeman v projevu zmínil také své tradiční téma - zrušení protiruských sankcí. Český prezident je jejich dlouhodobým kritikem. Dnes prohlásil, že stejný názor zaznívá z Itálie, Rakouska, Maďarska i Slovenska. Zeman proto chce, aby rozhodnutí o dalším prodloužení sankcí Evropská rada udělala až po diskusi, a ne takzvanou tichou procedurou. Na jednáních Evropské rady Českou republiku zastupuje předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a Zeman dnes prohlásil, že u předsedy vlády vidí podobný postoj, jako má on sám.
Z ekonomických témat Zeman zmínil ještě dohodu USA a Evropské unie o volném obchodu. "Pokud se realizuje, bude to výhodné pro obě strany," řekl prezident. Varoval však, že Českou republiku by mohla zasáhnout obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou.
Prezident také avizoval, že se ve svém druhém funkčním období chce zaměřit na budování vztahů s Indií, jejíž prezident Rám Náth Kóvind na začátku září navštíví Česko. Zeman označil vztahy s Indií za důležité, protože je to podle něj perspektivní trh. Vyzval velvyslance, aby také hledali možnosti pro český export.
Prezident se v projevu dotkl i evropské problematiky, kde apeloval především na to, aby se Česko bránilo společným klimatickým cílům Evropské unie a nepřistupovalo na požadavek na vyšší podíl obnovitelných zdrojů energie v národním energetickém mixu. Kritizoval také současný systém rozdělování peněz z evropského rozpočtu na základě oborových programů. Podle něj by státy měly dostat předem určenou sumu a samy rozhodnout o tom, jak tyto peníze využijí.
Zeman před velvyslanci také kritizoval českého ambasadora ve Spojených státech a někdejšího ředitele hradního zahraničního odboru Hynka Kmoníčka za to, že se dosud nepodařilo uspořádat setkání českého prezidenta s americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. "Ne každý je tak schopný velvyslanec jako Eva Filipi v Damašku," srovnal Zeman Kmoníčka s českou velvyslankyní v Sýrii.
Český prezident s Trumpem po jeho zvolení do úřadu amerického prezidenta telefonicky hovořil a Pražský hrad následně zveřejnil, že se v dubnu 2017 setkají v Bílém domě. Schůzka se ale neuskutečnila.
Zeman v projevu také opětovně zaútočil na novináře, které přirovnal k vyhynulému ptákovi drontemu mauricijskému. "Jsem přesvědčen, že inteligence českých novinářů je někdy na úrovni blbouna nejapného, což byl tvor žijící na Madagaskaru, ale byl právem vyhuben. České novináře se zatím vyhubit nepodařilo," řekl. (Dronte mauricijský žil výhradně na ostrově Mauricius, pozn. ČTK).
Setkání prezidenta s velvyslanci je tradiční součástí jejich každoroční porady. Loni Zeman před ambasadory vystoupil s projevem, během kterého je vyzýval, aby se zaměřili na ekonomickou diplomacii. Ekonomická diplomacie se má podle Zemana projevovat pomocí českým exportérům, aby se prosadili na zahraničních trzích, a podporou toho, aby případný přebytečný kapitál ze zahraničí směřoval do Česka.
