Vězeňské nemocnice se připravují na příjem vězňů s nemocí COVID-19. Přestože mají k dispozici stovky lůžek, na infekčním oddělení je jen 21 míst a vězeňští lékaři nemají k dispozici žádné plicní ventilátory. Přesto se generální ředitelství Vězeňské služby kolapsu péče neobává. Zkušenosti ze světa ukazují, že nákaza koronavirem se ve věznicích šíří násobně rychleji než v běžné společnosti.
V současnosti je v Česku nakažených jen zhruba 24 vězňů, větší problém představuje nákaza mezi dozorci a dalšími zaměstnanci věznic, s COVID-19 se jich momentálně léčí 364. Rychlý nárůst počtu nakažených věznice zaznamenaly především v posledních několika týdnech.
„Nekontrolovatelné šíření viru nehrozí, přijali jsme několik stovek protiepidemických opatření,“ uvedla mluvčí generálního ředitelství Vězeňské služby Petra Kučerová, podle které je stav ve věznicích stabilizovaný.
V případě nákazy jsou vězni pod dohledem lékařů. V Česku existují dvě vězeňské nemocnice, v Praze a Brně, které mají dohromady 200 lůžek. Kromě toho má každá z více než tří desítek věznic svá vlastní zdravotnická střediska s praktickými lékaři. „Ventilátory naše nemocnice nedisponují, nicméně máme v brněnské nemocnici infekční oddělení, kam můžeme pacienty s těžším průběhem umístit,“ řekla Kučerová. Fakticky se infekční oddělení skládá ze sedmi cel po třech místech.
Pokud by se však vězňův stav zhoršil a potřeboval by intenzivní péči a napojení na přístroje, musel by být i s ostrahou převezen do civilní nemocnice. Naopak to ovšem nefunguje, vězeňské nemocnice nemohou nabídnout volné kapacity běžným pacientům. Ani jedna z dvou vězeňských nemocnic se nechtěla vyjádřit k dotazům deníku E15, jak je na případnou vlnu epidemie mezi vězni připravená, a obě pouze odkázaly na generální ředitelství.
Faktem je, že podobně jako v domovech seniorů a podobných zařízeních se i ve věznicích jakákoliv infekce obecně šíří několikanásobně rychleji než v běžné společnosti. Je to zejména kvůli tomu, že je nemožné mezi vězni udržet rozestupy a zamezit kontaktu. Vězni často nemají cely sami pro sebe a všechny ostatní aktivity, od jídla po sprchy probíhají ve více lidech. Například ve Spojených státech amerických a dalších zemích zašla situace tak daleko, že úřady radši začaly hromadně propuštět odsouzené na svobodu.
Počet vězněných osob: 19 789 Počet nakažených vězňů: 24 Počet nakažených zaměstnanců věznic: 364 Počet zdravotnických středisek pro obviněné a odsouzené: 35 Počet vězeňských nemocnic: 2 Lůžková kapacita vězeňských nemocnic: 200 Počet lůžek na infekčním oddělení: 21 Pramen: Vězeňská služba ČR k 26. 10. 2020 |
České věznice přijaly řadu opatření, aby šíření nákazy zabránily. Od minulého týdne například platí zákaz návštěv. „Návštěvy jsou nahrazeny komunikací po Skypu a delšími časovými úseky na telefonování,“ přiblížila Kučerová. Podobně jako lidé „venku“ se potýkají i vězni se strachem o své blízké a stresem z chybějícího kontaktu s nimi.
Omezení se dotkla i práce vězňů, kteří si mohli za zdmi věznice přivydělávat například v továrnách. Někde došlo k omezení ze strany firem, jinde o tom rozhodly samotné věznice.
„Vzhledem k pandemii jsme spolupráci s vězni před třemi týdny dočasně pozastavili,“ uvedl například Jan Kavka, obchodní ředitel tuzemského výrobce svítidel Modus. Firma za běžných okolností zaměstnává vězně ve své výrobní hale v České Lípě.
Desítky odsouzených naopak stále zaměstnává zpracovatel elektroodpadu Praktik system sídlící ve Stráži pod Ralskem. „Spolupracujeme s věznicemi Stráž pod Ralskem, Horní Slavkov a Jiřice. Z naší strany k redukci nedošlo, naopak došlo k úplnému přerušení zaměstnávání v Jiřicích. Zbylé dvě věznice zasílají sjednaný počet odsouzených,“ řekla ředitelka firmy Lada Martinková.
Na jaře rozhodla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) také o pozastavení nástupu některých odsouzených do výkonu trestu. Bylo to právě z obavy, aby nedošlo k zavlečení nákazy mezi spoluvězně. Zda takové opatření navrhne i nyní, ministryně na dotaz deníku nesdělila.
USA Americké věznice už od jara propustily více než 170 tisíc vězňů kvůli obavám z šíření pandemie. V Kalifornii například zcela změnili systém kaucí a na svobodu se dostaly stovky lidí obviněných za méně závažné činy bez potřeby zaplacení kauce. Podobně postupovaly další americké státy, na řadě míst došlo ke snížení počtu vězňů dokonce o třetinu až polovinu. Přeplněné věznice patří mezi největší ohniska nákazy v USA. Američané v současnosti vězní více než dva miliony osob, což je nejvíce na světě. Indie Indie propustila kvůli koronaviru v posledních měsících tisíce vězňů na kauce či na podmínku. Soud v Dillí v těchto dnech rozhodl, že se kvůli ustupující pandemii musí všichni opět povinně vrátit do věznic a podstoupit přitom testy a karanténu. Pracovníci věznic se podle tamních médií obávají, že se může epidemie opět v celách začít šířit. Turecko Země se dlouhodobě potýká s přeplněnými věznicemi, což byl i důvod, proč využila pandemie k hromadnému propouštění. Vláda na jaře přijala zákon, podle kterého mělo být propuštěno až 90 tisíc nepolitických vězňů, polovina z nich trvale. Není jasné, kolik jich nakonec vyšlo na svobodu. Neziskové organizace kritizovaly vládu, že za mřížemi nechává opoziční politiky, novináře a další odpůrce režimu. Německo Při jarní vlně rozhodlo ministerstvo spravedlnosti o propuštění tisíce vězňů v Severním Porýní-Vestfálsku. Uvolněné cely měly sloužit jako místa pro karanténu nakažených vězňů. Velká Británie Vláda přichystala na jaře plán, podle kterého měly být propuštěny zhruba čtyři tisíce lidí, kteří nepředstavovali nebezpečí pro veřejnost a zbývalo jim méně než dva měsíce do konce trestu. Než kabinet plán v srpnu ukončil, propuštěno bylo 275 lidí. Mezi nimi byly zejména těhotné ženy či matky s malými dětmi. Vláda kromě toho nakoupila dva tisíce elektronických náramků. Polsko Vláda přijala v březnu nový zákon, podle kterého může být nástup do vězení odložen kvůli veřejnému zdravotnímu riziku, pokud není dotyčný zvlášť nebezpečný pro své okolí a je odsouzen na méně než tři roky. Mezi březnem až květnem bylo navíc propuštěno více než dva tisíce vězňů. |
