Vláda hledá peníze v odvodech ičařů. Chceme jim zajistit důstojný důchod, tvrdí Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka Zdroj: E15 Michael Tomeš

Živnostníci si možná výrazně připlatí na sociálním pojištění. Jejich odvody by se v průběhu tří let mohly zvednout až o šedesát procent. Hlavní argument ministerstva práce je zajištění důstojného důchodu. Ičaři totiž odvádějí minimální sociální pojištění a v důchodu by se tak „mohli nepříjemně divit“, až obdrží velmi nízký státní důchod. Ačkoliv experti připouštějí, že změna je nutná, chybu vidí v celkově špatně nastaveném systému. Třeba ekonom Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal vytýká, že vláda měla nejdříve sáhnout do výdajů. 

Živnostníci dnes odvádějí pojistné dvěma způsoby. Problematické je hlavně odvádění na základě vyměřovacího základu z průměrné mzdy, kdy podle dat MPSV odvádí téměř 400 tisíc OSVČ pouze minimální zálohy a v penzi pak dostanou ty nejnižší důchody. Ve hře je tedy podle materiálu MPSV, o kterém informovaly Seznam Zprávy, zvýšení minimálního vyměřovací základu u sociálního pojištění ze stávajících 25 procent průměrné mzdy v průběhu tří let až na 40 procent. To by tak mohlo ve stejném časovém období znamenat navýšení odvodů až o šedesát procent.

Druhý způsob je odvádění na základě zisku, kdy by se mohl zvýšit vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění z padesáti procent zisku na sedmdesát procent.

Na finálním řešení ještě nepanuje shoda, po jednání s ministrem financí to v minulém týdnu uvedl premiér Petr Fiala. Výrazně proti je například místopředseda vlády Ivan Bartoš (Piráti). Pokud by se podle něj férově nepřenastavil i systém minimálních odvodů podle výše příjmů, pohřbilo by to živnostníky s menšími příjmy a odrazovalo lidi od podnikání. Toho se obává i Asociace malých a středních podniků a živnostníků. „Z našeho pohledu jde opravdu o radikální navýšení odvodů, které v současné složité ekonomické situaci ještě více zneklidní podnikatelský segment,“ říká předseda představenstva AMSP Josef Jaroš.

Kdyby se ale za současného systému stali všichni v této zemi živnostníky a dohodáři, tak by podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky nebyl důchodový systém ufinancovatelný. „Je nutné si uvědomit, že ne všechny OSVČ jsou tesaři, truhláři či jiní drobní podnikatelé. Je spousta lidí, kteří jsou jako OSVČ vedení kvůli politice firem. A když pak mají jít do důchodu, jsou překvapeni, jak nízkou penzi jim úřad vyměřil. Za KDU-ČSL říkám, že musíme zajistit důstojný důchod každému, kdo celý život pracoval,“ argumentuje Jurečka.

Konkrétní úpravy jsou prozatím součástí diskuze, ministerstvo práce je však chce představit koncem března, kdy se stanou součástí širší důchodové reformy.

Podle Stroukala si je vláda vědoma potřeby snížit strukturální schodek státního rozpočtu a chce ho řešit. Kritizuje ale, že tohle podle něj nyní není správné řešení. „Umím si představit, že pokud by vláda od té doby, co je u moci, udělala už dvacátý krok pro snížení výdajů, ale pořád by to nebylo dostatečné a poprosila veřejnost o to, že je důležité srovnat veřejné finance, aby schodek v budoucnosti neplatily naše děti, a že dává smysl hledat to i na straně příjmů, věřím tomu, že by se za ně živnostníci postavili. Určitě je řada z nich voliči současné koalice. Nynější varianta ale je, že se zatím nepodařilo na výdajích ušetřit prakticky nic a sahá se hned na příjmy. Kdyby tohle vláda řekla před volbami, tak tam dnes nesedí,“ říká Stroukal.

Jak upozorňuje hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň, každou druhou zdaněnou korunu získává stát na sociálním pojištění, protože se na něm vybere 48,6 procenta veškerých daní. Podle šéfa pracovní platformy české části Welcome to the Jungle Jana Klusoně je tak nyní navýšení odvodů částečně nutné. „Navýšení odvodů pro OSVČ je složité téma, u kterého je nutné zvážit mnoho faktorů. V rozumné míře by to určitě bylo správným krokem, jelikož valorizace a navýšení důchodů jsou v dnešní době rostoucí inflace nutné,“ vysvětluje.

Podíl živnostníků na ekonomicky aktivní populaci patří v Česku podle dat OECD k jedněm z nejvyšších, v roce 2021 to bylo 15,9 procenta, což může značit, že je práce na IČO v Česku výhodná. Často z ní benefitují živnostníci, kteří jsou ale ve faktické pozici zaměstnanců, i firmy, protože je finančně výhodná pro obě strany. „Mám lepší poměr čistý/hrubý příjem a díky nižším nákladům pro ,zaměstnavatele‘ si mohu říct o víc peněz. Důležitá je pro mě i větší flexibilita ve všech ohledech – řešení odpracovaných hodin, výpovědní lhůty i další. Ohledně zvýšení by samozřejmě záleželo na jeho výši, ta půlka už by mě donutila se zamyslet, ale spíš si myslím, že bych u toho zůstal,“ říká datový analytik Luboš, který si ze samozřejmých důvodů nepřál uvádět bližší detaily o svém zaměstnavateli či své osobě.

Právě tito lidé by se mohli v důchodu podle vlády divit. Podle Stroukala ale ve většině případů neexistuje žádná informační asymetrie a živnostníci jsou si vědomi toho, jaký důchod budou mít. Problém nastává v případě, kdy chce stát garantovat minimální důchod. „Tam jsem schopný pochopit, že v tom průběžném systému může dojít k nějaké nápravě, ale za podmínky toho, že vláda už udělala několik kroků na straně výdajů, protože s tím šli do voleb,“ doplňuje.

Expert na osobní finance a zakladatel finanční platformy Frenkee Jiří Hluchý vidí problém v celkově špatně nastaveném systému. „Na rovinu chápu i firmy, které vymýšlejí, jak ušetřit, a raději někomu přidají v rámci faktury než v rámci zaměstnaneckého poměru, kde se to prostě prodraží. Navíc peníze, které firmy odvádějí, lidé nikdy v rámci důchodu neuvidí,“ vysvětluje Hluchý.

Řešení by viděl v tom, kdyby odvedené peníze byly transparentně použité a zhodnocené, potom by podle něj firmy ani lidé neměli s odvody problém. „Pak se nebudou hledat kličky,“ kritizuje a dodává, že se žádné vládě stále nepodařilo vysvětlit, kde se odvedené peníze „ztrácejí“.

Video placeholde
Z(a)tracená čísla 5. díl • Videohub

Zastává se také systému, kdy by lidé nemuseli peníze povinně odvádět do státní kasy, ale měli možnost v rámci nějakého programu spořit a investovat po vlastní ose a pouze dokládali, že peníze skutečně odvádějí. „Potom by mohli v důchodu mít více peněz, než když to jde přes stát,“ navrhuje Hluchý.

Diskuze se nyní točí hlavně okolo odvodů za sociální pojištění, do budoucna by se ale mohla stočit i směrem ke zdravotnímu pojištění. „OSVČ i zaměstnanci momentálně čerpají stejnou zdravotní péči, ačkoli do systému přispívají opravdu rozdílnou částkou. Do budoucna bude proto nezbytné řešit i otázku zdravotního pojištění,“ říká Klusoň. „Zdravotní pojištění je kolikrát až nesmyslně nízké na to, jak kvalitní zdravotnický servis máme. Když se podíváme po světě, tak obdobné služby stojí mnohonásobně víc,“ doplňuje Hluchý.