Zbývající restituenti, kteří mohou ještě nárokovat až 300 tisíc hektarů zemědělské půdy, by měli být vyplaceni. Dostat mají zhruba půl miliardy korun.
SPÚ by měl podle návrhu do budoucna mimo jiné více využívat předkupní právo státu k privatizovaným pozemkům. To komplikuje současná právní úprava. „Vlastníci ve většině případů učiní formální nabídku, kterou nemíní vážně, a využívají možnosti vzít ji zpět, jestliže SPÚ projeví vůli nabídku přijmout,“ píše MZe v důvodové zprávě. Vlastníci tak berou zpět i takové nabídky, kdy jim již úřad zaplatil kupní cenu.
Jak uvedl koncem února ministr zemědělství Marian Jurečka, nemá novela další převody půdy zcela znemožnit. Zachována má zůstat například možnost převodů pozemků obcím a krajům a částečně také její prodej aktivním zemědělcům. Státní rezerva by měla činit minimálně 50 tisíc hektarů půdy, v současnosti SPÚ hospodaří s cca 160 tisíc hektary. Potřebuje je například na pozemkové úpravy, kterých by se mělo v následujících třech letech zahájit 742 z celkově předpokládaných 7000.
Regulace prodeje
Podle nařízení, které loni v říjnu přijala vláda, si úřady mají nechat v rezervě pro stavbu dálnic, průmyslových zón či protipovodňových opatření zhruba 550 pozemků o celkové výměře 245 hektarů. Více než tři čtvrtiny rezervy připadá na ministerstvo dopravy. SPÚ však eviduje žádosti o zařazení další, výrazně větší výměry do rezerv. Například ministerstvo životního prostředí chce až desítky tisíc hektarů.
Podle Jurečky požadují jednotlivé resorty dohromady okolo 220 tisíc hektarů, k dispozici je však zhruba 168.000 hektarů, z toho téměř polovina je blokovaná pro restituce a další účely. Dalších více než 300.000 hektarů představují potencionální nevypořádané restituční nároky osob. Nikdo však v současné době neví, kolik z této výměry budou chtít lidé opravdu vydat či zda naopak dají přednost finančnímu vypořádání.
