Vondra: Výprodej politiky lidských práv dává naší suverenitě na frak

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra Zdroj: ctk

Suverenita České republiky dostává 25 let od pádu komunismu na frak, uvedl bývalý disident, spoluzakladatel Občanského fóra a polistopadový diplomat a ministr Alexandr Vondra. Současné vedení země podle něj "v předklonu" zahájilo výprodej politiky lidských práv, která Česko čtvrt století zdobila. Varuje také, že se do české politiky tlačí oligarchové, přesto je přesvědčen, že se česká společnost nikdy neměla lépe než po roce 1989.

Za klíčové výdobytky polistopadové éry přitom považuje zakotvení České republiky v NATO a v Evropské unii a smír s Německem.

„Přes všechny chyby a omyly to byl svým způsobem zlatý věk. Obnovili jsme svobodné a demokratické poměry, změnili hospodářský systém, v němž se nezpochybnitelně zlepšila životní úroveň a možnosti všech aktivních lidí, a občané žili v míru a na Západě ukotveném bezpečí,“ soudí Vondra.

Mnohem kritičtější je k aktuálnímu politickému dění, z něhož odešel na konci roku 2012, když rezignoval na post ministra obrany ve vládě Petra Nečase (ODS). Smutný je zejména z přístupu nynější vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) a prezidenta Miloše Zeman k politice obhajoby lidských práv ve světě, na jejíž úkor prosazují ekonomické zájmy.

„Obhajoba základních lidských práv a svobod a solidarita s utlačovanými ve světě českou zahraniční politiku zdobila téměř celé čtvrtstoletí. Nikterak to státu nebránilo prosazovat i jeho ekonomické zájmy,“ říká bývalý velvyslanec v USA a pozdější šéf české diplomacie a ministr pro evropské záležitosti.

Výprodej v předklonu

Daný přístup k lidským právům navíc podle Vondry souvisí i se suverenitou země. „Nyní zahájili všichni ti Zemanové, Babišové, Mládkové, Drulákové a Filipové výprodej této politiky. Navíc to dělají v předklonu a velmi nedůstojným způsobem. Suverenita naší republiky dostává na frak,“ tvrdí Vondra.

Za velké chyby v Česku během posledních 25 let pokládá zřízení krajů, přebujelost dotací a regulací v politice. „Ideový střet kolem míry přerozdělování nahradila společná láska k betonu. Politiku začali nepřiměřeně ovlivňovat veksláci a lidi to pochopitelně naštvalo,“ uvedl člen ODS, který měl vliv na vládní dění v Česku v letech 2006 až 2012. Dnes vede Centrum transatlantických vztahů při soukromé vysoké škole Cevro Institut.

Samostatnou kapitolou je tolerance značné části veřejnosti vůči komunismu. To je české specifikum, které mě neustále zaráží

„Nyní se do politiky napřímo tlačí oligarchové, kteří ovládají média, vládu i byznys. Mám docela obavy, kde to jednou skončí,“ dodal Vondra ve zjevné narážce na aktivity ministra financí, šéfa hnutí ANO a majitele holdingu Agrofert Andreje Babiše.

Tolerance vůči komunismu jako české specifikum

Vyrovnání s komunistickou minulostí v Česku hodnotí bývalý mluvčí Charty 77 a spoluautor petice Několik vět ale poměrně pozitivně: „Ve srovnání s Poláky, Maďary a dalšími národy střední a východní Evropy jsme se s minulostí vyrovnávali rychleji a docela do hloubky - například restitucemi a lustracemi.“

Dodal ovšem, že bylo možné udělat víc. „Mnozí tomu ale kladli do cesty překážky. Komunistický režim byl totalitní, po revoluci jsme neměli minulostí nezatížené právníky, soudce ani vyšetřovatele. A řešit minulost nějak radikálně je s časovým odstupem stále těžší,“ míní.

„Samostatnou kapitolou je tolerance značné části veřejnosti vůči komunismu. To je české specifikum, které mě neustále zaráží. Mějme se před tím na pozoru,“ apeloval Vondra.

Bohumil Doležal: Na rozdíl od chartistů nám šlo o obnovení politických stran

Kdyby Klaus nebyl Klaus