I když to zákon umožňuje, odborníci nepřepokládají, že fyzické osoby budou mít o vydávání dluhopisů významný zájem. „V zahraničí též není obvyklé, aby fyzické osoby emitovaly dluhopisy. Určitou výjimkou mohou být různé formy sdružení bez právní subjektivity, nicméně i to je rarita,“ uvedl advokát Vlastimil Pihera z kanceláře Kocián Šolc Balaštík.
Podle šéfa treasury Raiffeisenbank Jana Pudila se možnost, že dluhopisy budou vydávat občané, dostala do zákona technickou úpravou, nikoli záměrem. Zákon totiž takto rozšířil definici dluhových cenných papírů.
U dluhopisů platí, že čím vyšší riziko je s jejich vlastnictvím spojeno, hlavně s ohledem na solventnost dlužníka, tím vyšší výnos věřiteli nesou. Na vydávání dluhopisů si v krizi kvůli menší ochotě bank poskytovat půjčky zvykla řada českých firem. Zatímco ke konci roku 2008 registrovala ČNB vydané podnikové dluhopisy za 82 miliard korun, koncem loňského roku to bylo 199 miliard. U posledních emisí není výjimkou, že úrok přesahuje deset procent – například Tipsport nedávno anoncoval vydání dluhopisů s úrokem 12 procent. Podnikové úvěry u bank jsou při solventní klientele na méně než polovině těchto nákladů. Pokud by tedy soukromá osoba chtěla vydat obligace, bude muset investorům nabídnout velmi vysoký úrok, aby zatraktivnila své riziko.
Emisní podmínky dluhopisů dosud schvalovala Česká národní banka (ČNB), u neveřejných nabídek nově tuto povinnost nemá.
Podle mluvčího Tomáše Zimmermana banka toto zrušení povinnosti nevnímá tak, že by se zvýšilo riziko pro investory – i když někteří experti to takto hodnotí. „ČNB považuje za dostačující dohled nad nabízením dluhopisů veřejnosti,“ uvedl Zimmerman. Neveřejné vydání dluhopisů je teď na roveň například vydání směnky či přijetí půjčky.
„Je nutné upozornit, že ČNB ani dříve neposuzovala dluhopisy materiálně, tedy například zda emitent dluhopisy splatí. Zkoumala pouze transparenci a dodržení základních požadavků zákona,“ dodal Zimmerman. „Když na neveřejné emise dluhopisů nebude dohlížet ČNB, reputační riziko mnohem více ponese administrátor emise, tedy například banka,“ podotýká Pudil.
Centrální banka bude nadále schvalovat emise jen v případě, že ten, kdo je vydá, je bude veřejně nabízet. „Podle zákona jde o jakékoli sdělení širšímu okruhu osob obsahující informace o nabízených investičních cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor učinil rozhodnutí koupit nebo upsat tyto investiční cenné papíry,“ vysvětluje Pihera. Zákon obsahuje mnoho výjimek, kdy se vyhotovení prospektu a souhlas ČNB nevyžaduje. Mezi nejdůležitější patří nabídky určené výhradně kvalifikovaným investorům nebo méně jak 150 nekvalifikovaným investorům.
