Zeman i Pelikán jsou s rozsudkem o Rathovi spokojení

Jednání Nejvyššího soudu 7. 6. 2017 v kauze Rath.

Jednání Nejvyššího soudu 7. 6. 2017 v kauze Rath. Zdroj: ČTK

Jednání Nejvyššího soudu 7. 6. 2017 v kauze Rath.
Jednání Nejvyššího soudu 7. 6. 2017 v kauze Rath.
Jednání Nejvyššího soudu 7. 6. 2017 v kauze Rath.
Jednání Nejvyššího soudu 7. 6. 2017 v kauze Rath.
Jednání Nejvyššího soudu 7. 6. 2017 v kauze Rath. Spisový materiál.
6
Fotogalerie

Obžaloba v kauze Davida Ratha nepřijde o možnost uplatnit odposlechy jako důkazy, což by značně zkomplikovalo její pozici. Rozhodnutí Nejvyššího soudu uvítal prezident Miloš Zeman i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Vrchní soud v Praze při svém loňském zásahu do korupční kauzy kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha porušil zákon ve prospěch obžalovaných, konstatoval Nejvyšší soud. Vrchní soud měl výhrady k odůvodnění odposlechů. Označil je za nezákonné, a tedy nepoužitelné. Kauzu nyní bude znovu řešit Krajský soud v Praze.

Z výroku Nejvyššího soudu plyne, že odposlechy jsou odůvodněné dostatečně a bude možné je u soudu použít jako důkazy. Bez nich by obžaloba měla v procesu mnohem horší pozici.

„Pan prezident je velmi spokojen,“ sdělil k rozsudku mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman už v minulosti kritizoval soudce pražského vrchního soudu Pavla Zelenku, jehož senát zrušil odsuzující rozsudek nad Rathem. Prezident také prohlásil, že když se u někoho najdou miliony korun v krabici od vína, diskuse o vině považuje za nepatřičné.

Sedm milionů korun v krabici od vína nesl Rath, když ho v květnu 2012 v Rudné u Prahy zatkla policie. Rath se stížností u Ústavního soudu chce domoci toho, aby se prezident zdržel jakýchkoliv přímých či nepřímých zásahů do jeho případu.

Ministr spravedlnosti Pelikán považuje dnešní verdikt za klíčový nejen pro Rathův případ, ale i pro možnost účinně stíhat závažnou hospodářskou kriminalitu a korupci. „Mám samozřejmě velkou radost, velice mi na tom záleželo, proto jsem sáhl k tomu neobvyklému kroku, že jsem v živé věci dával stížnost pro porušení zákona. Měl jsem velké obavy, kdyby to nedopadlo,“ řekl ministr novinářům v Hanoji, kde je společně se Zemanem.

Za vítězství zdravého rozumu rozhodnutí soudu označila Unie státních zástupců. „Nejvyšší soud potvrdil názor státního zastupitelství i ministra spravedlnosti, že odposlechy v kauze Davida Ratha jsou použitelné. Je to výborná zpráva pro spravedlnost v České republice,“ napsali žalobci na své facebookové stránce.

Podle Davida Ratha Nejvyšší podlehl nátlaku ministra spravedlnosti a prezidenta, a podvolil se tak politické objednávce. „Je to jemnější forma 50. let,“ prohlásil Rath s poukazem na tehdejší politické procesy. Je smířen s tím, že půjde do vězení. „Ta síla a profesionalita proti mně je obrovská a ta zakázka byla jasná,“ řekl Rath. Zvažuje další možnosti obrany u Ústavního soudu či mezinárodních tribunálů.

Nejvyšší soud se problémem zabýval na základě stížnosti, kterou podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Dnes soud nejprve zamítl zbývající důkazní návrhy Rathovy obhajoby, hned poté vyhlásil rozhodnutí. Z obžalovaných přišel jen Rath. Soudce Vladimír Veselý zdůraznil, že Nejvyšší soud nerozhodoval o vině obžalovaných. 

Shrnul teoretická východiska, odkázal na řadu nálezů Ústavního soudu a postupně se začal vyjadřovat k jednotlivým příkazům k provedení odposlechů či sledování.

U prvního příkazu k odposlechu z listopadu 2011 Nejvyšší soud uvedl, že odůvodnění postačuje. Odposlech je zákonný, jeho výsledky lze tedy užít u soudu. Podobně se vyjádřil také k dalším příkazům a také ke sledování kanceláří.

Při rozkrývání typu trestné činnosti, ze které jsou obžalovaní Rath a spol., podle Nejvyššího soudu těžko připadá v úvahu něco jiného než odposlechy. Vrchní soud prý při kritice odůvodnění vytrhával některé pasáže z kontextu.

Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činnosti manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát rozsudek zrušil loni v říjnu.

Rathova obhajoba požadovala, aby se Nejvyšší soud obrátil na ústavní soudce s návrhem na přezkoumání právní úpravy stížnosti pro porušení zákona.

Nejvyšší soud návrhu nevyhověl, sporná ustanovení trestního řádu už prý v minulosti Ústavní soud řešil, část jich zrušil, zbytek je v souladu s ústavou. Veselý podotkl, že možnost iniciovat u ministra podání stížnosti má obžaloba i obhajoba. Nejde tedy o porušení principu rovnosti zbraní.