Zeman vetoval školský zákon, vadí mu inkluze i školka pro dvouleté

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman Zdroj: CTK

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona. Podle dopisu, který napsal do Sněmovny, prezidentovi vadí zavedení nároku na mateřskou školku od dvou let věku dítěte a vymezení školských obvodů spádových mateřských škol, které podle něj zatíží obce. Zákon poslancům vrátil i kvůli inkluzi. Sněmovna může veto přehlasovat. Zeman se rozhodl na základě doporučení Svazu měst a obcí ČR, ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) argumenty samospráv zpochybnila.

Zeman v dopise předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD) doporučil, aby Sněmovna zákon neschválila a umožnila jeho přepracování. Ze stanoviska Svazu měst a obcí poukázal na dva argumenty proti novele.

Nová povinnost vymezit od počátku příštího roku školské obvody spádových mateřských škol by podle Zemana negativně dopadla na obce kolem Prahy, Brna a Liberce i jinde v Česku, které budou muset rozšiřovat školky ve prospěch okolních obcí, které ale nemají povinnost na to přidat peníze.

Druhým důvodem Zemanova veta je změna, podle níž budou mít od září 2020 už dvouleté děti nárok na místo ve školce. Prezidentovi vadí, že školky nebudou mít dost času svou kapacitu pro nové děti upravit. Nyní jsou do školek přijímány děti zpravidla od tří let věku. Právo umísťovat do nich i dvouleté děti má umožnit jejich matkám, aby se dříve vrátily do zaměstnání.

Podle Valachové důvody pro odmítnutí garance míst ve školkách neexistují. Stanovisko Svazu měst a obcí ministryně považuje minimálně ze dvou třetin za zcela lživé, zbytek je podle ní nepravda, se svazem chce jednat.

Spádové obvody pro školky mají mít obdobnou funkci jako u základních škol, tedy garantovat dětem místo alespoň v místě bydliště, uvedla Valachová. Se svazem o tom při přípravě zákona jednala, požadavky různých typů měst a obcí se lišily, řekla. Vyjádřila zklamání i za rodiče.

Chybí prý analýza finančních dopadů

„Řada obcí v minulosti zcela rezignovala na to zajistit rodičům místa pro jejich děti. Tímto krokem se rodičům opět nepomůže, a to ani ve slaďování rodinného a profesního života,“ uvedla ministryně. Na budování školek podle ní mohou obce využívat národní i evropské dotace.

Svaz měst a obcí kritice od Valachové nerozumí. Nárok dvouletých dětí na mateřskou školku ministerstvo se svazem neprojednalo, řekl výkonný ředitel svazu Dan Jiránek. „V okamžiku, kdy to je nárokové, tak to znamená, že rodiče by se toho mohli domoci soudně,“ upozornil. Chybí mu také analýza finančních dopadů nových pravidel na obce. Podle Jiránka by měl zákon ošetřit, aby obce na nové povinnosti měly peníze.

Prezident v dopise Hamáčkovi napsal, že zákon vetoval také kvůli inkluzi, tedy začlenění dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol. „Sděluji, že s takzvanou inkluzí vyjádřily negativní stanovisko rady všech krajů, neboť její zavedení považují za předčasné,“ napsal Zeman. Změny v podmínkách inkluze ovšem byly uzákoněny loni jinou novelou.

Při hlasování o prezidentském vetu Sněmovna nemůže zákon jakkoli upravovat. Novela může být navzdory postoji hlavy státu schválena v současné podobě, nebo spadne pod stůl a musí se začít znovu. Když se novela schvalovala ve Sněmovně, hlasovalo pro ni 96 poslanců, k přehlasování prezidentského veta je jich potřeba 101. Na jednání Poslanecké sněmovny by se novela měla dostat na schůzi začínající na konci května.

Vetovaná novela také předpokládá povinné přijímací zkoušky na střední školy od příštího roku a za pět let povinnou maturitu z matematiky.

Dopis prezidenta Zemana se zdůvodněním veta školského zákona
Text dopisu, kterým prezident Miloš Zeman vysvětlil důvody pro vetování novely školského zákona:

Dopis prezidenta republiky předsedovi Poslanecké sněmovny ve věci veta novely školského zákona

Prezident republiky Miloš Zeman napsal ve středu dne 4. května 2016 předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi dopis, ve kterém zdůvodnil své rozhodnutí vetovat novelu školského zákona:

Vážený pane předsedo,

dne 26. dubna 2016 jste mi postoupil k podpisu zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodl jsem se tento zákon nepodepsat a na základě čl. 50 odst. 1 Ústavy České republiky jej vrátit Poslanecké sněmovně. Důvodem tohoto kroku je především stanovisko Svazu měst a obcí, obsahující mimo jiné tyto závažné argumenty, týkající se podstatných částí zákona:

a) zákon stanoví novou povinnost vymezit s účinností od 1. ledna 2017 školské obvody spádových mateřských škol. Jde o opatření, které by z organizačně administrativních, ale především z finančních důvodů, mělo negativní dopady nejen ve statutárních městech a městech s větším počtem mateřských škol, ale také tam, kde dojde ke stanovení školského obvodu (na území několika obcí) vrchnostensky rozhodnutím krajského úřadu, což je problém jak prstence kolem Prahy, Brna, Liberce, tak v jednotlivých případech i obcí a měst v celé republice. Postiženy pak budou obce, které budovaly kapacitu mateřských škol k zajištění potřeb svých občanů a budou muset tyto kapacity rozšiřovat ve prospěch okolních obcí, které budou uměle přičleněny do jejich školského spádového obvodu. Zákon přitom, a to na rozdíl od školských obvodů zřizovaných pro základní školy, nezajišťuje žádný finanční podíl těchto okolních obcí na rozšiřování kapacit mateřských škol;

b) zákon nejen zavádí od 1. září 2017 povinné předškolní vzdělávání dětí ve věku 5 let, ale postupně rozšiřuje předškolní vzdělávání dětí mladších, a to až do 1. září 2020, od kdy bude možno umisťovat do mateřských škol děti ve věku od 2 let. Pokud jde o právo rodičů využívat mateřské školy pro děti od 2 let věku, bylo do zákona zapracováno pozměňovacím návrhem; o tomto zásadním opatření nebyla vedena v gesčním výboru Poslanecké sněmovny ani se zástupci obcí a měst žádná diskuse. Byť se jedná o 4 roky vzdálený termín, toto opatření bude znamenat vysokou finanční zátěž zřizovatelů, neboť v mezích povoleného počtu, uvedeného ve školském rejstříku, budou mít nárok na přijetí všechny přihlášené děti, které dosáhly věku 2 let nejméně den před zahájením školního roku, bez ohledu na jejich fyzickou a mentální zralost a hygienické návyky. Lze předpokládat, že zájem o umístění těchto dětí do mateřských škol budou mít i rodiče, kteří čerpají rodičovskou dovolenou. Pokud nelze dopředu odhadnout, o jak velký počet dětí v této věkové skupině se bude skutečně jednat, protože se ani ještě nenarodily, je téměř nemožné skutečné kapacity přizpůsobit, včetně stavebního, technického, hygienického a personálního vybavení (nepedagogický personál), této věkové skupině již od roku 2020, protože informace o počtu dvouletých dětí, které přijdou k zápisu, budou mít zřizovatelé až v květnu 2020 a teprve tehdy bude možno stanovit potřebnou kapacitu mateřské školy.

Zákon představuje v krátké době další novelu školského zákona, když předchozí novelou byl do školského zákona zapracován princip tzv. inkluze. Sděluji, že s tzv. inkluzí vyjádřily negativní stanovisko rady všech krajů, neboť její zavedení považují za předčasné, a to je další důvod, pro který zákon Poslanecké sněmovně vracím.

Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vrácený zákon neschválila a umožnila tak, aby po širší diskusi byl školský zákon upraven tak, že bude zajišťovat rozvoj vzdělání takovým způsobem, jenž bude založen na reálných základech.