Zemanovy výroky jsou návratem do hluboké totality, řekla odbornice

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman Zdroj: ctk

Výroky prezidenta Miloše Zemana o nevhodnosti společného vzdělávání handicapovaných a zdravých dětí jsou návratem do hluboké totality. Uvedla to Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Zemanova slova rozhořčila rovněž Národní radu osob se zdravotním postižením. Segregace ve vzdělávání by podle ní nutně vedla k vytváření ghett osob se zdravotním postižením.

Zeman mluvil o inkluzi ve středu v Rehabilitačním ústavu Brandýs nad Orlicí. „Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapované, měly být umisťované do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba. Není to žádný rasismus ani preference etnické skupiny, ale děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě. Z hlediska duševní pohody je daleko lepší, když budou existovat praktické třídy. Vůbec se mi inkluze nelíbí a jsem proti ní,“ řekl podle idnes.cz prezident.

Laurenčíková konstatovala, že hlava státu by si podobná slova vůbec neměla dovolit. „Vrací nás do dob hluboké totality, kdy byly děti s handicapem vyloučeny nejen z běžných škol, ale mnohdy také z běžné společnosti, zavírány do ústavů,“ prohlásila.

Zařazování handicapovaných dětí do hlavního vzdělávacího proudu je podle ní prospěšné i pro ty zdravé. „Inkluze přináší zejména velmi důležitou zkušenost, že je normální, když je školní kolektiv a potažmo společnost pestrá, a není třeba se toho bát. Podle výzkumů formuje postoje dětí založené na respektu, spolupráci, toleranci,“ řekla.

Obdobný názor vyjádřila také veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. „Je to pro ty děti obohacující, je to humánní, děti by měly vyrůstat společně, školy by se měly formou různých podpůrných opatření, pomůcek, asistentů snažit integrovat pokud možno všechny děti,“ uvedla.

Postavení v kolektivu může být podle Laurenčíkové pro handicapované dítě obtížné jen ve chvíli, kdy přichází do nepřipraveného prostředí. „Záleží to hodně na postojích učitele a jeho komunikaci s dětmi, na tom, jak jsou školy připravené. V dobrém prostředí může být každý člověk pro kolektiv přínosem,“ doplnila.

V rozporu s Úmluvou OSN

Národní rada osob se zdravotním postižením stejně jako Šabatová poukázala na to, že Zemanova slova jsou v rozporu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením i dalšími právními dokumenty. „Prezident republiky by měl vysvětlit svoje slova a Národní rada osob se zdravotním postižením ČR by přivítala společnou schůzku s panem prezidentem, abychom mu mohli osvětlit, co znamená integrace osob se zdravotním postižením, a to nejen ve vzdělávání, ale i v dalších oblastech života,“ uvádí se v tiskovém prohlášení rady, jejímž předsedou je Václav Krása.

Rada připomněla, že v současné době poslanci projednávají novelu školského zákona, která má dále zlepšit podmínky pro integraci žáků se zdravotním postižením. „Naším cílem je umožnit co největšímu počtu dětí a žáků se zdravotním postižením navštěvovat běžné školy a účastnit se plnohodnotného vzdělávání.“

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) míní, že pokud je na to škola připravena a má na to veškeré potřebné vybavení a personál, je pro dítě vždy lepší, když je v hlavním vzdělávacím proudu. Podle Chládka musí být zachovány speciální a praktické (dříve zvláštní) školy, a to pro těžké případy. „Ale neznamená to, že nějaké dítě třeba na vozíčku, že by muselo být ve škole pro vozíčkáře,“ dodal ministr.

Kontroverzní Zemanovy výroky ho překvapily, protože podle něho nezapadá do kontextu prezidentových dřívějších vyjádření. Bude chtít s prezidentem o tomto tématu hovořit.

Nešťastný Zemanův výrok

Za nešťastný a nepochopitelný považuje Zemanův výrok předseda ODS a exministr školství Petr Fiala. V České televizi poukázal na skutečnost, že stále nejsou do hlavního vzdělávacího proudu integrovány všechny děti, které na to mají schopnosti.

Zásadní problém podle něj tkví ve způsobu financování, kdy jsou například peníze na asistenty přidělovány jen na rok. Je podle něj třeba, aby byly finanční prostředky rozdělovány s dlouhodobou perspektivou, což by přineslo více jistoty školám i rodičům.