Zrychlit stavby a vyhnout se vyvlastnění. Stát chce odkupovat pozemky až za osminásobek

Modernizace dálnice D1.

Modernizace dálnice D1. Zdroj: ČTK

Pro výstavbu dálnice, vysokorychlostní železnice, úložiště jaderného odpadu, ale i třeba pro přeložku sítí potřebuje stát do budoucna vykoupit stovky soukromých pozemků. Současný stav, kdy jediný vleklý spor s vlastníkem může zdržet stavbu celonárodního významu i o dekádu, chce vláda změnit. Dohoda se státem má být atraktivnější, podle navrhovaného zákona bude moci stát nabídnout až osminásobek hodnoty majetku. A k vyvlastňovacímu řízení pak nemusí dojít.

„Urychlení, zefektivnění a zpřehlednění procesu vyvlastnění byl jeden z hlavních důvodů k zahájení prací na novém zákonu,“ uvedla za ministerstvo pro místní rozvoj mluvčí Veronika Hešíková. Návrh zákona o vyvlastnění předložil rezort pod vedením Ivana Bartoše do připomínkového řízení v listopadu. Návrh má podle ministerstva vyřešit roztříštěnost institutu vyvlastnění, se kterým pracuje hned několik zákonů, a to ne vždy v souladu.

Zákon, který by mohl platit od poloviny roku 2024, klade důraz na jednání před vyvlastněním. Stát má devadesát dnů na to, aby vyjednal s vlastníkem dohodu o získání práv. Podle návrhu bude moci nabídnout až osminásobek hodnoty nemovitosti zjištěné znalcem. „Toto je jeden z prostředků, jak motivovat vyvlastňovaného k uzavření smlouvy o získání práv a předejít vyvlastňovacímu řízení. Ve vyvlastňovacím řízení totiž nemůže vyvlastňovaný očekávat náhradu násobně převyšující obvyklou hodnotu předmětu vyvlastnění,“ píše se v důvodové zprávě.

Rozšíří se okruh toho, co půjde vyvlastnit

Vyvlastnit přitom půjdou nejen celé pozemky a stavby. „Vyvlastnit bude možné  právo stavby a další nemovité věci, jejichž vyvlastnění dosud nebylo umožněno,“ popisuje jednu ze změn Hešíková. Návrh specifikuje například bytovou jednotku nebo spoluvlastnický podíl. Například když má řepkové pole dva spoluvlastníky, může stát pro výstavbu železnice jednu část vyvlastnit, a s vlastníkem druhé části nadále jednat o odkupu. Vyvlastnění je snazší, pokud není znám vlastník nebo ho nejde zkontaktovat.

Z(a)tracená čísla 14. díl: Vyplatí se pronajímat byt?

Video placeholde
• Videohub

Pro vyvlastnění movitých věcí není prakticky nikdy důvod, v úvahu přicházejí jen krajní případy při obraně země, kdy stát danou věc nemůže v tu chvíli opatřit jinak. „Pravděpodobnost takového postupu je však mizivě nízká, a to i při vědomí eskalovaného konfliktu vyvolaného na území Ukrajiny,“ píší navrhovatelé zákona.

Zrychlit má proces i díky umožnění souběhu vyvlastnění a některých dalších řízení. Dosud bylo na soudech, zda umožní vyvlastnění nemovitosti, která je třeba zatížena exekučním řízením. Nově by nemělo být exekuční řízení, insolvenční řízení, trestní řízení, veřejná dražba nebo řízení o žalobě o určení práva překážkou k vyvlastnění.

Právnička: zrychlení bude jen zdánlivé

Zákon zkracuje řadu lhůt, například lhůta pro nařízení ústního jednání se zkracuje z 60 na 30 dnů. Podle právničky Kateřiny Výborové z advokátní kanceláře Škára & Partners je však zkrácení jen zdánlivé, neboť lhůta začne podle nové úpravy nabíhat v pozdější fázi řízení než dosud, takže to v konečném důsledku může vyjít na stejno. U liniových staveb se má lhůta pro uzavření smlouvy zase zkrátit na šedesát dnů. „Nicméně tato lhůta je už nyní stanovena v liniovém zákoně. Opět tedy zůstává otázkou, zda nový zákon o vyvlastnění ke zrychlení celého procesu vůbec v praxi povede,“ podotkla Výborová.

Návrh počítá s tím, že vyvlastňovací řízení již nepovedou obce, ale kraje. Taková změna zástupcům obcí vyhovuje. „Počet řízení není dlouhodobě velký, v menších obcích jde spíše o ojedinělou záležitost jednou za pár let. Přesto musejí mít obecní úředníci odpovídající zkoušku odborné způsobilosti,“ uvedla Alexandra Kocková za Svaz měst a obcí. „Souhlasíme proto s přesunem této agendy na krajské úřady, kde se řízení povede více a úředníci budou mít tudíž v této agendě větší praxi,“ dodala. Pro obce je podle ní důležité, aby byl proces vyvlastnění funkční a bylo možné rychleji stavět infrastrukturu a další stavby ve veřejném zájmu.