Česko očima OECD: Zaměřte se na školství a šetřete ve státní správě, jinak vás doženou důchody
Prudký růst životní úrovně v Česku za posledních třicet let, ale také ohrožení ekonomiky kvůli stárnutí populace a nízká produktivita. Tak vypadá hodnocení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které v úterý představil tajemník organizace Mathias Cormann na setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS) v Praze. Česko by podle něj mělo zlepšit fiskální disciplínu, podpořit inovace a startupy a reformovat vzdělávání. Co přesně radí tuzemské ekonomice OECD a co na to čeští ekonomové?
Hospodářský růst letos zrychlí na 2,1 procenta, o rok později na 2,5 procenta. Celková inflace bude podle OECD klesat a v roce 2025 dosáhne 2,3 procenta, v roce 2026 na rovná dvě procenta. V souvislosti s očekávaným snížením inflace doporučila OECD pokračovat v postupném uvolňování měnové politiky, Česká národní banka by ale podle organizace měla postupovat opatrně, a to i s ohledem na přetrvávající inflační tlaky v sektoru služeb.
Růst hrubého domácího produktu a pokles inflace představují pro Česko dobré zprávy, posilování ekonomiky ale může ohrozit například zvýšení cen energií kvůli geopolitickému napětí, které navíc eskaluje po Trumpových prohlášeních ohledně cel nebo pozastavení ekonomické pomoci Ukrajině. Zpomalování německé ekonomiky pak pro tu českou, exportně orientovanou, bude znamenat další přítěž.
Premiér Fiala na schůzce s doporučeními OECD souhlasil a ve fiskální oblasti zdůraznil, že bude třeba připravit rozpočet na vyšší výdaje na zajištění obrany a bezpečnosti. Současně zopakoval, že je třeba připravit se na zvýšení výdajů na obranu na tři procenta HDP. Loni Česko vydalo zhruba dvě procenta HDP, nárůst by znamenal zvýšení obranných výdajů zhruba o 80 miliard korun.
Kde vzít na obranu?
„Premiér Petr Fiala zdůrazňuje, že potřebujeme výdaje na obranu. Jenže na to jsou třeba zdroje a bude nutné zvyšovat konkrétní daně. Návrhy ale zatím nevidím,“ komentuje vyjádření ekonom Petr Janský z Centra veřejných financí při Univerzitě Karlově a člen Národní ekonomické rady vlády.
„Na jedné straně potřebujeme zvyšovat výdaje na obranu, jak říká premiér, na druhé straně tu jsou strukturální dluhy v oblasti demografie, energetiky a ekonomiky. Chybí nám růst produktivity a přidané hodnoty, což je klíčové pro financování budoucích výzev,“ hodnotí učitel a ekonom Jakub Komárek z think-tanku PAQ Research. Česku podle něj chybí vidina růstu produktivity a přidané hodnoty ekonomiky, které jsou ale pro financování budoucích výzev klíčové.
Dokument OECD přinesl sérii opatření, která by podle něj do budoucna pomohla růstu ekonomiky. Upozornil například na to, že české veřejné finance nejsou dlouhodobě udržitelné, a to zejména kvůli očekávaným výdajům na důchody kvůli stárnoucí populaci. Dokument proto doporučuje začít lépe vyhodnocovat výdaje státní správy s cílem co nejefektivněji spořit. „Digitalizace stavebního řízení je krásný příklad toho, co mohlo pomoci nejen efektivnější státní správě, ale i soukromníkům,“ uvádí Janský.
Méně obcí, snazší systém
Pro zjednodušení fungování státní správy doporučuje dokument OECD slučování obcí nebo alespoň podporu jejich bližší spolupráce – v Česku jich je totiž přes 6000. „Když se mluví o neefektivitě státní správy, lidé si často představí obrovský a nefunkční byrokratický aparát, třeba nějaké ministerstvo. Ale pojďme se podívat na realitu na úrovni obcí. Každá z nich řeší veřejné zakázky podle velmi složitých předpisů, musí se sama starat o svou školu, školní jídelnu a o další služby,“ vyjmenovává Janský.
Ekonomové z NERV proto loni navrhli sloučení obcí do 1000 obyvatel, možné úspory vyčíslili až na deset miliard korun ročně. Svaz měst a obcí se ale brání – jeho předseda dokonce slučování přirovnal k nucené kolektivizaci zemědělství z 50. let. Užší spolupráci by naopak podpořil Komárek, podle kterého je jednou z cest, jak částečně vyřešit problém roztříštěné správy základního školství.
Vzdělání hlavně pro bohaté
Právě školství věnuje analýza OECD významnou část. „Vyplývá z ní, že úspěch žáků je silně závislý na socioekonomickém statusu rodičů, což v Česku dobře víme,“ komentuje Komárek. Stát podle něj nyní musí přistoupit ke konkrétním krokům, například zlepšit předškolní péči pro znevýhodněné děti a zavést jasný kariérní postup pro učitele.
Dokument OECD doporučuje zlepšit správu škol, konkrétně například zavedení pravidel pro jejich minimální velikost, upozorňuje na nutnost zvýšení kapacit a dostupnosti předškolní péče, vyšších investic do škol se žáky ze znevýhodněných rodin nebo reformy učitelské profese. A upozorňuje i na zmiňovanou nedostupnost předškolní péče, která v Česku způsobuje velký propad v zaměstnanosti rodičů s malými dětmi. „Podpora zaměstnanosti žen vyžaduje nejen zkrácení rodičovské dovolené, ale hlavně systémovou změnu – vytvoření prostředí, kde mohou rodiče lépe skloubit péči o děti s prací,“ vysvětluje Komárek.
Výzkum stále bez podpory
OECD ve své zprávě rovněž apelovala na větší podporu inovací. „České podniky investují do výzkumu méně, než je průměr OECD,“ upozornil tajemník Cormann. Důsledkem podle něj je to, že Česko přestalo v produktivitě práce dohánět průměr OECD, od pandemie covidu-19 se naopak tento rozdíl začal znovu prohlubovat.
Organizace doporučuje zaměřit podporu na vědu a výzkum na malé a začínající firmy. V současnosti totiž značná část této pomoci směřuje k velkým zavedeným společnostem, což ale podle Janského není z hlediska veřejných peněz efektivní. „Jedním z řešení by mohlo být například zdvojnásobení odpočtu pro malé firmy, tedy zvýšení ze současných 100 procent na 200, podobně jako to mají některé jiné země. To by vedlo k vyšší efektivitě této podpory – za každou investovanou korunu bychom získali větší návratnost ve formě inovací,“ myslí si.
Jak Janský, tak Cormann ale současnou vládu chválí například za to, že přistoupila k důchodové reformě. Podle tajemníka OECD jde správným směrem a zpomalí prohlubování schodku kvůli stárnutí populace. Zároveň podotkl, že navázání věku odchodu do důchodu na prodlužování délky života, které vláda nakonec z návrhu vypustila, by růst výdajů na důchody ještě více utlumil.
