4

fotografií

Fotbalové Euro je tu! Připomeňte si jeho nejlepší momenty: Černého pantera či české dloubáky

F

Fotbalové Euro je jednou nejsledovanějších a pravidelně nejočekávanějších sportovních akcí. Jednou za čtyři roky načíná velké sportovní léto, které pak vrcholí olympijskými hrami. Kvůli koronavirové pandemii se obě mega události musely o rok odsunout.

I když má současná situace k ideálu daleko, vše nasvědčuje tomu, že za přísných hygienických opatření a v dnes už proslulých a ozkoušených „bublinách“ se evropský šampionát uskuteční a dojde až do finále. Existovalo několik možných scénářů fotbalového dění na kontinentu, protože pandemická situace je věc vrtkavá a nestálá, a letošní Euro organizačně složité. Poprvé v historii se totiž nekoná v jedné nebo dvou sousedních zemích, ale rovnou v jedenácti. Po úvahách o redukci počtu hostitelských míst, i možné absenci diváků, to nyní vypadá, že stadiony se naplní aspoň ze čtvrtiny, a byť půjde o takové trochu vakuované Euro, fotbaloví fanoušci by o něj přijít neměli. Pro načerpání informačního kontextu vám tak nabízíme přehled nejzásadnějších příběhů z dosavadní historie mistrovství Evropy.

Závod drsňáků na kolech, aneb Giro d’Italia
„Pokud následujete Giro, dokážete lépe porozumět i celé Itálii, té nádherné zemi moří, polí, hor a modré oblohy.“ Takto o jednom z nejslavnějších cyklistických závodů planety psal v 50. letech 20. století benátský spisovatel Vasco Pratolini. Giro je národním klenotem Italů. Od roku 1909 jej vstřebali do své DNA a pokud jim cestu ke svahům a horským průsmykům nezatarasí některá ze světových válek nebo třeba koronavirus, vytvářejí podél cest pelotonu úchvatnou živelnou atmosféru.

1960  Finálových turnajů se dřív účastnily pouze čtyři národní týmy. Na premiérovém v Paříži nechyběli ani reprezentanti Československa, kteří v semifinále nestačili na Sovětský svaz, za který tehdy chytal údajně nejlepší brankář světa Lev Jašin. Přezdívalo se mu „černý panter“ (Marvel fans like this), chytal v čepici a můj otec si na něj v dětství hrál, tudíž musel být opravdu fenomenální. I díky němu pak Sověti ve fi nále porazili Jugoslávii a stali se historicky prvními mistry Evropy. Dějiny Eura byly rozepsány.

1964 Z českého pohledu se nic zásadního nestalo, protože tým vicemistrů světa z Chile se na závěrečný turnaj neprobojoval. Španělé v Madridu díky gólům Peredy a Marcelina přetlačili SSSR a před 80 tisícovkami španělských příznivců slavili titul. Olé!

1968 Tohle bylo ovšem něco! Z dnešního pohledu už naprosto bizarní záležitost. Jenže v divokých 60. letech to bylo pravidlo. Skončí-li semifinálový zápas remízou, měl rozhodnout hod mincí. Ano, přesně tak, 90 základních plus 30 nastavených minut prodloužení, krev, pot a slzy 22 borců na trávníku a celé jejich snažení pak determinuje panna nebo orel. Přesně to se po bezbrankové remíze v Neapoli stalo domácím Italům a Sovětům. Šťastnější volbu provedl italský kapitán Facchett i a Italové postoupili do finále s Jugoslávií. To nabídlo také urputný a vyrovnaný souboj

Opět se nerozhodlo ani po prodloužení, po kterém platilo skóre 1:1. Penaltový rozstřel tehdy fotbalová Evropa neznala, a protože určit šampiona ošoupanou mincí by bylo asi i na fotbalové činovníky hodně kruté, muselo se fi nále poprvé a naposledy opakovat. O dva dny později sice přišlo na olympijský stadion v Římě místo 60 „jen“ 30 tisíc fanoušků, ale ti se stali svědky italského triumfu po výhře 2:0. 

1972 Němci (západní) na scéně! Legendární kanonýr Gerd Müller dal domácím Belgičanům v semifinále i Sovětům ve finále po dvou gólech a bylo hotovo. Dva roky nato pak Němci ovládli i světový šampionát.

1976 Od obhajoby evropského zlata pak silný německý výběr oddělil československý soubor trenéra Jozefa Vengloše. Proslulý vršovický dloubák Antonína Panenky dodnes figuruje v hitparádě top ikonických momentů historie fotbalového Eura. A právem.

Jak pečou maso na ohni Argentinci, Američané či Australané?
Česko nikdy nebylo globálním epicentrem grilování, a to logicky. Zaprvé jde samozřejmě o naše pivní klima, my Češi nejsme úplně „venkovní“ národ jako třeba Italové, Španělé nebo Argentinci. A zadruhé za to může i naše bydlení. Zkuste pořádně roztopit poctivý gril na balkoně v paneláku, kde stále žije téměř třetina lidí, a skončí to přátelskou sousedskou pomocí s vaší defenestrací.

Československá reprezentace v bělehradském finále sice přišla o dvoubrankový náskok, navíc krutým způsobem, když za stavu 2:1 vyrovnával po rohu Bernd Hölzenbein těsně před koncem řádné hrací doby. Ivo Viktor ovšem jednu penaltu (ano, už existovaly penalty a nemuselo se dva dny čekat na další špíl) Hoeneßovi chytil a pak už na řadu přišla ukázka Panenkovy geniality. Vedle olympijského zlata z Moskvy nejcennější úspěch československého a českého fotbalu.

Pokračování článku si můžete přečíst v tištěném vydání FORMEN

Pokračování článku si můžete přečíst v tištěném vydání FORMEN Chci koupit Formen

Související články