České dluhopisy rekordně prodělávají, investoři spekulují na konec intervencí

Guvernér ČNB Jiří Rusnok a uměle oslabovaný kurz koruny

Guvernér ČNB Jiří Rusnok a uměle oslabovaný kurz koruny Zdroj: Reuters, Profimedia a Blesk - Ramon Hofman

koruna, měna
česká koruna
Česká národní banka loni vydělala 56 miliard korun, ale do státního rozpočtu je nedá
Budova České národní banky.
Den otevřených dveří v České národní bance.
6
Fotogalerie

Výnos u českých státních dvouletých dluhopisů je záporný a přesáhl dokonce i jedno procento. Důvodem tohoto vývoje není rozpočtová politika vlády, ale především spekulace. 

Pavel Sobíšek z UniCredit Bank proto varuje před riskantní strategií nákupů českých dluhopisů. „Investoři nakupující koruny v očekávání jejího velkého zhodnocení po skončení intervencí se snadno smíří se ztrátou pár procent z držení korunových dluhopisů. Osobně ale považuji jejich strategii za značně rizikovou,“ uvádí.

 „Investoři sázejí na to, že ČNB v příštím roce - nelze vyloučit, že už v dubnu nebo květnu - ukončí svůj intervenční režim a koruna v krátkém čase poměrně citelně posílí,“ uvedl Lukáš Kovanda, analytik Roklen24, podle kterého této sázce nahrává globální růst inflačních očekávání.

„Ten je rychlejší, než s čím ČNB ještě nedávno počítala, a způsobují je i lokální faktory typu prosincové první vlny zavádění elektronické evidence tržeb, po které budou následovat ještě tři vlny další,“ dodává Kovanda.

Kdo na této spekulaci vydělává podle Heleny Horské, analytičky Raiffeisenbank, je především ministerstvo financí: „Dojde k vydání více dluhopisů s kratší splatností, které nesou zmíněný záporný výnos a o které mají velký zájem investoři, kteří nakupují českou korunu v očekávání jejího posílení po ukončení kurzového závazku,“ uvádí.

Konec intervencí přinese zvyšování výnosů

V dalším roce už analytici očekávají růst výnosů u českých dluhopisů, který akceleruje po skončení devizových intervencí. „Ve Spojených státech je tento obrat obzvláště markantní – tam výnosy rostou už od letošního července. Do určité míry je patrný i v evropských zemích,“ uvádí Kovanda s tím, že politika centrálních bank podle něj přestává být účinná, důraz se přesouvá z monetární do fiskální oblasti.

VŠE O DEVIZOVÝCH INTERVENCÍCH ČTĚTE ZDE

Průměrný roční výnos tuzemského vládního dluhopisu by se měl poprvé od roku 2009 zvýšit, a sice z letošní očekávané úrovně 0,4 na úroveň 0,7 procenta. České dluhopisy ale budou i tak nadále vykazovat jedny z nejnižších výnosů v evropském kontextu.“ dodává Kovanda.

Ohrozí vláda stabilitu? 

V příštím roce plánuje vláda rozpočet se šedesátimiliardovým schodkem. Přitom ještě v tomto roce nejspíše bude rozpočet přebytkový. 

Podle ekonomů se tak v příštím roce vydá vláda cestou populismu, trestána ale za to nebude. „Vláda si na rok 2017 připravila tučnou rezervu pro zvýšení výdajů a na rozdávání ´předvolebních koblih´. Schodky státního rozpočtu se proto nemusí výrazně prohlubovat v porovnání se schváleným rozpočtem. Dokud se schodek státního rozpočtu nebude vymykat schválenému plánu na rok 2017, finanční trh nebude trestat vládu za vyšší výdaje dražším financováním,“ zakončuje Horská.