Blatný: Vyhráno nemáme, ale epidemie se nezhoršuje. Jsme na začátku snižování šíření nákazy

Schůze Poslanecké sněmovny, 30. října 2020 v Praze. Na snímku je nový ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Schůze Poslanecké sněmovny, 30. října 2020 v Praze. Na snímku je nový ministr zdravotnictví Jan Blatný. Zdroj: ČTK / Deml Ondřej

Premiér Andrej Babiš (ANO, vlevo) a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na úvodní tiskové konferenci (29. 10. 2020)
Ministr zdravotnictví Jan Blatný
Schůze Poslanecké sněmovny, 30. října 2020 v Praze. Na snímku je nový ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Schůze Poslanecké sněmovny, 30. října 2020 v Praze. Na snímku jsou premiér Andrej Babiš (vlevo) a nový ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Schůze Poslanecké sněmovny, 30. října 2020 v Praze. Na snímku je nový ministr zdravotnictví Jan Blatný.
6
Fotogalerie

V současné době podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) je patrný začátek snižování šíření epidemie COVID-19. Zatím ale podle něj není vyhráno. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale debata o uvolňování přijatých opatření zatím není na místě. Pokud neubude i hospitalizací, jednalo by se podle něj spíš o zpřísnění. O modelech chce ministr jednat i s dalšími autory predikcí.

„To, co se teď děje, je pravděpodobně začátek snižování. Když bude tento začátek pokračovat, budeme mít vyhráno. Zatím vyhráno nemáme,“ řekl k tomu nový ministr zdravotnictví. Kapacita nemocnic bude podle něj dostatečná. Odkládání péče, které její navýšení umožnilo, by ale podle jeho slov nemělo trvat moc dlouho.

Termín, kdy budou vyhodnocena další data a účinnost přijatých opatření, je podle Duška středa příštího týdne. Uvolňování zatím nečeká, zejména kvůli vysokému podílu seniorů mezi nakaženými. Za říjen je jich skoro 14 procent. „Dokud se nám nepodaří zásadně ovlivnit rizikovou skupinu, bylo by to nezodpovědné,“ dodal.

Data podle šéfa statistiků ukazují, že vývoj epidemie COVID-19 se dál nezhoršuje. Reprodukční číslo, které ukazuje rychlost šíření nákazy, pokleslo na 1,13 a procento pozitivních z celkového počtu denních testů dál neroste. ÚZIS odhaduje, že do konce října bude nově zachyceno 250 tisíc nových případů, za měsíc září jích bylo 46 tisíc. Zatímco od poloviny října se průměrný týdenní počet případů do dalšího týdne zvýšil o 67 procent, o týden později to bylo jen o 37 procent.

Podle Duška se podařilo snížit reprodukční číslo, tedy počet dalších osob, které v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný, asi na 1,13. Nejvyšší bylo kolem 9. října na úrovni 1,5. „V dané epidemiologické situaci to není žádné významné vítězství,“ dodal s tím, že i v příštích dnech bude přibývat nově pozitivních kolem 12 tisíc denně. „Pokud by opatření zabrala, můžeme se do konce listopadu dostat k nižším tisícům,“ dodal.

Prezentované modely, které počítají s reprodukčním číslem 1,1 počítají v posledním říjnovém týdnu s 117 tisíci nově nakaženými, tedy průměrně 16 600 za den. V prvním listopadovém týdnu by pak mělo být pozitivně otestováno 132 tisíc lidí (18 800 denně) a ve druhém pak 172 tisíc (21 500 denně). Snížení reprodukčního čísla na 0,73 by znamenalo pokles až na asi 6400 denně na začátku listopadu a 4100 v jeho polovině.

Ministr zopakoval svá dopolední slova ze Sněmovny, že rizikem je v současném vysokém počtu nových případů i reprodukční číslo nad 1, protože stále generuje mnoho nových nemocných a hospitalizovaných.

„Zůstane-li vývoj epidemie obdobný, můžeme v roce 2021 počítat se zhoršenou situací v období leden až duben a září až prosinec a klidnějším obdobím mezi květnem až zářím,“ uvádí vládní materiál. Z toho důvodu stát připravuje pokračování projeku Chytré karantény s označením 2.0. Podílet se na něm bude ministerstvo zdravotnictví a Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT). A jeho provoz bude v roce 2021 stát téměř 400 milionů korun.

Projekt počítá s provozem call centra, které zajistí část epidemiologického šetření a provoz informační linky 1221, jež bude stát asi 16,5 milionu bez DPH měsíčně. S dalšími penězi se počítá na provoz samotné Chytré karantény, její řízení a metodické vedení, udržení stávajících systémů, rozesílání SMS s výsledky testů a vývoj nových aplikací.

Jednou z nich by měla být také aplikace nazvaná v dokumentu Rosomák, která by pro nakaženého propojila všechny služby související s nákazou od elektronické žádanky, přes rezervaci termínu na testy na odběrovém místě, jeho výsledku z laboratoře a možné samotrasování pozitivně nakaženého. Možné by mělo být i připojení praktických lékařů a systému pro elektronické vystavení eNeschopenky pro lidi v karanténě a izolaci.