Návrat povinné platby pojistného zdravotním pojišťovnám zatím spíše přidělává starosti. Po půlročním moratoriu, v rámci něhož za živnostníky pojistné zálohy platil stát, hlásí výrazný nárůst neplatičů.
Při říjnovém výběru pojistného za měsíc září se tři největší zdravotní pojišťovny v Česku musely spokojit s mnohem nižším příjmem, než na který byly zvyklé z předkrizového období. Všeobecné zdravotní pojišťovně, největší zdravotní pojišťovně v Česku, vzrostl meziročně podíl nezaplacených záloh z 15 procent na čtvrtinu. „Rozdíl ve výběru pojistného u živnostníků v letošním říjnu oproti stejnému období předchozího roku je zhruba 112 milionů korun,“ sdělil mluvčí pojišťovny Vlastimil Sršeň.
Podobně je na tom Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. „Pojistné nezaplatilo 21 procent živnostníků, u kterých tuto povinnost evidujeme. V loňském roce jich za stejné období nezaplatilo 12 procent. Pokles jsme ale vzhledem k nouzovému stavu a uzavření části ekonomiky očekávali,“ říká mluvčí pojišťovny Hana Kadečková s tím, že ti, kdo svou platební povinnost neplní, budou standardně obesláni s upozorněním na dluh.
„Neuhrazené zálohy ovlivní výši doplatku za celý rok, přičemž sazba penále činí 0,05 procenta denně z dlužného pojistného,“ dodala Kadečková s tím, že další vývoj podílu neplatičů nelze předjímat.
U třetí největší pojišťovny – České průmyslové zdravotní pojišťovny, se podíl neplatičů zvýšil o pět procentních bodů na 33 procent.
Místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková čísla přesto hodnotí smířlivě. „Věříme, že většina nezaplacených záloh je dána množstvím stále se měnících podmínek a opatření,“ hodnotí zvýšený podíl neplatičů Břečková.
Řada živnostníků ale bude skutečně donucena svou činnost ukončit, připouští Břečková. „Jejich počet odhadnout nelze, ale poroste s každým dalším dnem nouzového stavu. Po první vlně, kterou živnostníci zvládli dobře, však už řada z nich nemá příliš rezervy. Podpora státu je navíc nyní hodně nízká,“ kritizuje Břečková skutečnost, že živnostníci nemohou čerpat souběžně některé podpory najednou jako v první vlně.
Oproti jaru si podnikatel musí nyní vybrat mezi přímou podporou sama sebe, takzvaným kompenzačním bonusem, a příspěvkem z programu Antivirus, který mu pomáhá zaplatit zaměstnance.
Zavedené půlroční moratorium ohledně pojistných plateb Asociace malých a středních podniků naopak chválí. Jen na zdravotním pojištění díky němu živnostníci za půl roku ušetřili zhruba 14 tisíc korun, což znamenalo zvýšení státních výdajů o 6,9 miliardy korun. Podobně stát menším podnikatelům odpustil i platby na sociální pojištění, což ho stálo celkem 7,5 miliardy korun.
