V nedávné době se v souvislosti s koronavirovou krizí v médiích začal objevovat termín kurzarbeit. Jde však o desítky let známé slovo, jehož význam roste vždy v období krize. Jeho podstatou je státní podpora ekonomiky prostřednictvím dohody se zaměstnavateli. Česká vláda v reakci na koronavirovou krizi spustila program Antivirus.
Termín kurzarbeit se v souvislosti s událostmi posledních týdnů začal často objevovat v médiích především v projevech a prohlášeních státních představitelů. Ačkoliv může být pro mnoho lidí tento pojem neznámý, rozhodně se nejedná o nějaký čerstvý vynález posledních dnů. Termín kurzarbeit je dokonce starší než sto let. Pojďme si rozebrat, co vlastně to slovo znamená, jakou má historii a co má být jeho současná role v kulisách koronavirové krize v České republice.
Co je kurzarbeit?
Termín kurzarbeit znamená dohodu mezi zaměstnavateli a vládou o udržení zaměstnanosti, ke které se přistupuje v podmínkách krize. Aby zaměstnavatelé nemuseli v krizovém období propouštět zaměstnance a tím zvyšovat intenzitu ekonomické krize, přistoupí podle kurzarbeitu pouze ke snížení úvazku a vláda následně zaměstnancům doplatí zbytek chybějícího výdělku. Jedná se obvykle o opatření krátkodobějšího charakteru pro překlenutí nejhoršího krizového období. Výhoda na straně zaměstnanců samozřejmě spočívá v tom, že nepřijdou o práci, zaměstnavatelé díky kurzarbeitu nebudou muset po obnovení plné výroby shánět nové zaměstnance bez potřebné kvalifikace a pro stát je takové opatření levnější než podpora v nezaměstnanosti, kterou by jinak musel propuštěným zaměstnancům vyplácet.
Historie a současnost
Slovo kurzerbeit, které lze volně přeložit jako krátká práce neboli zkrácená pracovní doba, jako název nástroje pro udržení zaměstnanosti, se poprvé objevilo v Německu již na konci 19. století. Během krize ve 30. letech po krachu na newyorské burze byl kurzarbeit nejen v Německu jedním ze základních nástrojů vlád při snaze o zmírnění jejích následků. I když dnešní optikou tato vládní omezení délky pracovní doby působí zvláštně, je třeba brát v úvahu realitu tehdejšího pracovního trhu, kdy si zaměstnanci o dnešních pracovních benefitech mohli nechat jen zdát. V roce 1931 například Německo přistoupilo k zákonnému omezení délky pracovního týdne na 48 hodin, aby v roce 1933 tuto dobu zkrátilo na 40 hodin. I další evropské země tento příklad následovaly a v průběhu 30. let omezily pracovní týden na 40 hodin.
V Německu tato forma veřejné podpory v časech krize postupně prošla mírnými legislativními změnami a v poválečné konjunktuře ustoupila trochu do pozadí, nicméně její základní myšlenka byla během ekonomických krizí pravidelně oživována. V plné síle vstoupil kurzarbait na scénu během ropných šoku v roce 1970 a udržel se úspěšně až do dnešních dnů. Během takzvaně Velké recese v letech 2007 – 2015 byla například v Německu v roce 2009 vyplácena státní podpora firmám pro udržení pracovních míst asi pro 1,5 milionu zaměstnanců.
V době psaní tohoto článku se předpokládá, že v Německu bude formou kurzarbeitu vládou podpořeno kolem 2,1 milionu lidí. I přes těžko odhadnutelný rozsah zasažení světové ekonomiky virovou krizí je jisté, že hospodářské důsledky rozsáhlých opatření pro omezení šíření viru budou značné.
Nějakou formu kurzarbeitu, tedy podpory firmám pro udržení zaměstnanosti, připravují i další země včetně České republiky. Ačkoliv český právní řád zná od roku 2015 určitý kurzarbeit jako státní příspěvek na dobu částečné nezaměstnanosti, pro současné podmínky byl vytvořen zcela nový program.
Antivirus
31. 3. 2020 vláda schválila a následně Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uveřejnilo na svých stránkách Program ochrany zaměstnanosti pod názvem Antivirus, který má pomoci firmám ochránit pracovní místa. Firmy se mohou také na těchto stránkách do programu přihlašovat a příspěvek bude vyplácen prostřednictvím Úřadu práce ČR.
Stát bude kompenzovat mzdové prostředky až do plné výše v případě, že došlo k omezení pracovní činnosti jak na straně zaměstnance, tak i u zaměstnavatele, přičemž musí být jako příčina prokázána koronavirová krize. Při splnění dalších podmínek, například dodržování zákoníku práce apod., bude kompenzován plat až do výše průměrné superhrubé mzdy včetně povinných odvodů - 48 400 Kč,-.
