Expert na krizovou komunikaci Charvát: Vládě, za to, jak v této krizi informuje, bych dal kuli

Martin Charvát

Martin Charvát Zdroj: E15 - Michael Tomeš

Martin Charvát
Ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Ministr obchodu a dopravy Karel Havlíček a ministryně financí Alena Schillerová.
5
Fotogalerie

Krizová komunikace má být podle vysokoškolského pedagoga a partnera kreativní a komunikační agentury Haze Martina Charváta rychlá, pravdivá a s výhledem do budoucna. "Vláda komunikuje zmateně a špatně," říká v rozhovoru pro web E15.cz Charvát. 

Kdybyste měl oznámkovat komunikaci vlády a politiků v současné eskalaci epidemie nemoci COVID-19 jako ve škole, co byste jim dal?

To by byla kule jako vyšitá. Komunikace vlády je bohužel kontinuálně špatná. Chvíli to vypadalo, že střídáním na postu ministra zdravotnictví, se to začalo brát za lepší konec. Že vše bude zřetelnější. Ale teď znovu vidíme, že vše je stejně zašmodrchané. V podstatě jako na jaře. Tehdy se to dalo omluvit novostí té situace, teď omluvu hledat těžko. 

Jak by se to téma mělo podle vás komunikovat lépe? Jaké nástroje používat? Jsme svědky tiskových konferencí, jednotlivých rozhovorů pro média, používání sociálních sítí…

Vláda má k dispozici v podstatě prakticky cokoliv. Premiér Babiš má televizi sám pro sebe, kdy si zamane. Televize je mimochodem pořád nejsledovanější a nejvlivnější médium v populaci. Vláda ostatně používá všechny myšlené formy a nástroje komunikace, ale všechny zmateně a špatně. Někdo něco někde řekne a za chvíli to neplatí. A to se nestane jako výjimka, ale je to v podstatě pravidlo. 

Přednášíte i krizovou komunikaci na vysoké škole, současná situace se dá označit jako krize. Jak se má v krizi teoreticky správně komunikovat? 

Ano, komunikace v krizi má jednoduché zásady a možná by vlastně stačilo jen se jich držet. Zaprvé komunikace musí být rychlá. Jakmile se něco stane, něco se rozhodne, musí se s tím ven, aby nebyl prostor k polemikám a debatám kolem toho. Zadruhé pravdivá. To znamená, aby všichni věděli, co se děje a proč se to děje. Zatřetí musí být komunikováno s výhledem do budoucna. 

Největší problém je asi v bodu dva. Nevíme pořád nic. Vláda kontinuálně porušuje, co uvede dříve, navíc tají data, podle kterých se rozhoduje, pokud nějaká tedy má. Ani to s jistotou nevíme. 

Pomohlo by situaci například najmutí profesionálů na řešení komunikace jejích rozhodnutí? Klidně i externí agenturu třeba? 

Každá vláda na to má své lidi v rámci odboru komunikace. Lidé tam jsou, nejspíš i kompetentní, ale vypadá to, že je nikdo neposlouchá a neřídí se jejich radami. 

V čem je nešikovná komunikace rozhodnutí vlády nebezpečná? 

Je to nová situace a ta se musí vysvětlovat. Musí se vysvětlovat, co se dělá, že to, co se dělá, má smysl. Protože pro velkou část společnosti je ta situace už tak únavná a tak nepřehledná a nejednoznačná, že na opatření kašle, nevěří doporučením vlády. A co hůř - začíná sílit skupina těch, kteří v celém koronaviru vidí fake news.

Existuje třeba nějaká inspirace nebo dobrý příklad ze zahraničí, nebo se s pandemií COVID-19 a komunikací svých opatření trápí i jinde? 

Mám blízkou zprostředkovanou zkušenost ze Spojeného království. Když tam vláda premiéra Johnsona naposled upravila opatření, přišel podnikatelům od úřadu vlády hned ve chvíli oznamování opatření v médiích e-mail s informacemi o tom, jaké pomoci od vlády a úřadů se můžou podnikatelé dočkat. I s prokliky na příslušné formuláře. Rychlé, jednoduché, přehledné. 

Je něco, v čem by celé situaci mohli pomoct firmy nebo veřejnost?  

Na jaře jsme byli všichni velmi solidární. Třeba mediální firmy dávaly prostor pro vládní inzerci zdarma, ale nebylo to využito. Pro firmy to ostatně může být i vítané pozitivní PR.