Gatronomie v troskách. Služby zůstanou omezené, říká hostinský | E15.cz

I když se znovu restaurace otevřou, tak s omezenými službami, říká majitel hospod

Michal Nosek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Vláda bude v neděli rozhodovat o tom, zda se v pondělí zhruba po měsíci znovu otevřou restaurace. Průzkum Plzeňského Prazdroje hovoří o tom, že jen zhruba desetina z osmi tisícovek jím zásobených restaurací by neotevřela okamžitě po uvolnění. "Když povolí otevřít, tak začnu fungovat v nějakém údržbovém, prvobytně pospolném módu s jedním druhem párku a jedním pivem," říká Martin Sysel, provozovatel dvou pražských restaurací Pivo a párek.

Pokud vláda omezí restriktivní opatření, jaký bude podle vás návrat hospod do standardního provozu?

Nemůžu soudit za ostatní, ale jen za sebe. Měl jsem tady personál, ale ten vzít znova nemůžu. V současné době žádné pracovníky neuživím. Jsou to chlapi s rodinami a těm nemůžu říct: Pojď ke mě znova dělat, ale za třetinový plat. K tomu je nemůžu tlačit, když mám sotva peníze pro sebe, které navíc docházejí. A vidina obřích tržeb po znovuotevření reálně příliš nevypadá.

Pandemie provoz restaurací ochromila. Musel se omezit jen na výdejní okénka. Očekáváte po otevření nával hostů a co pro ně chystáte?

Bude to fungovat v nějakém údržbovém, prvobytně pospolném módu s jedním druhem párku a jedním pivem. Jestli vůbec seberu energii a otevřu tak, aby to nějak fungovalo. Pak se uvidí. V době karantény jsem v povolené době prodával v okénku, a tak to bude prakticky i dál, přestože hosté budou moci být i vevnitř. Otázkou je, zda nepřijde třetí, čtvrtá, pátá vlna. To nikdo neví. Další otázkou je, zda se lidé do hospod vrátí, nebo zůstanou doma u lahváčů.

Někteří restauratéři využili pandemii k rekonstrukci a úpravám svých podniků. Plánujete něco obdobného?

Investovat do toho už každopádně nechci a ani nemůžu. Úspory, které jsem za léta nastřádal jsou pryč. Takže přemýšlím, zda se oboru vůbec věnovat, nebo to přenechat nadnárodním gastronomickým řetězcům, které si to tu rozdělí a levně koupí. V Česku je nyní obrovská averze k drobným podnikatelům a živnostníkům. Začalo to prohlášením premiéra, že všichni kradnů a od té doby se atmosféra dál zhoršuje. Živnostník je lidským vnímáním spíš příživnostník. To je špatně.

Co bude nejnáročnější na obnovení provozu po karanténě? Na kolik to přijde peněz?

Rozjet provoz restaurace a pak ho zastavit je obdobně náročné, jako rozjezd a zastavení těžkého nákladního vlaku. Spoustu peněz stojí jak zahřátí a rozjezd motorů, tak jejich brždění a hlavně to dlouho trvá. Dlouhá odstávka se na hospodě samozřejmě projevila a je pouze otázkou peněz v jaké úrovni chcete otevřít. Samozřejmě je nutný generální úklid a poté sanace výčepních zařízení a dalšího příslušenství. Menší restaurace budou otevírat postupně v daleko skromnějším provozu a prostoru s chudším sortimentem. Hned to určitě nebude jako před rokem.

Karanténa přišla ze dne na den a v restauracích zbylo pivo i potraviny. Co se s nimi stalo?

Piva jsme za sudů přetočili do PET lahví, které jsme prodávali s originálními etiketami v okénku. Ze zbylé zeleniny a uzenin jsme upekli buřty na pivu, které se po zavaření do skleněných lahví také prodávaly v okénku. Něco se muselo i zlikvidovat.

Je státní pomoc a podpora dostatečná a smysluplná?

V první vlně nikdo nic nevěděl, byl to chaos, ale z hlediska státních institucí bych ji hodnotil jako vstřícnější. Navíc před námi bylo očekávání letní sezony. V té druhé, byť je tvrdší, je přístup státu horší. Jaro nás zasáhlo, léto nebylo silné, protože se lidé vzpamatovávali a pak přišla druhá vlna a podpora je zoufalá. Chápu, že paní ministryně financí je v klidu, ale my se zavřenými provozy v klidu už moc nejsme. První vlna zavření byla zvláštní, když najednou přešla a my se dozvěděli, že jsme nejlepší v Evropě. Člověk podlehl euforii, že je klid a začali jsme fungovat, oklepali se. O možnostech drůhé podzimní vlny se sice vědělo, ale příliš se o tom nemluvilo. Bohužel nikdo neřekl, že tu vir stále je i v létě.

Jak hodnotíte chování státu?

V září postupně přišlo vystřízlivění z euforie, říjen začal být tragický a myslím si, že stát tragicky selhal. Kompenzace byly, ale člověk si mohl vybrat jen jednu. Já si vybral podporu na zaplacení nájmu. Ten ale podpora samozřejmě nepokryla celý. Není to ale jen o tom otevřít a zavřít, už před zavedením omezujících opatření se lidé začali bát a chodilo jich čím dál méně. Pak se zavřelo definitivně a začal jsem všechno hradit z rezerv. Nečekal jsem, že vláda bude takhle skoupá.

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video