Investice do zlata v době koronaviru. Je správný čas zásobit se drahými kovy?

Nejistota na trzích láká investory k bezpečným investicím jako  je zlato.

Nejistota na trzích láká investory k bezpečným investicím jako je zlato. Zdroj: Reuters

Svět je paralyzovaný koronavirem. Akcie se propadly. Prudce zlevnila ropa. Cena zlata, pomyslné kotvy v době krize, nejdříve letěla nahoru, ale pak spadla dolů. Drahé kovy jsou tak nyní jako na houpačce.

Co platilo včera, neplatí dnes. Tak by se dala ve zkratce popsat situace kolem zlata. Je obvyklé, že v době krizí poptávka po zlatě a dalších drahých kovech roste, takže zdražují. Tak se zachovalo i zlato v době nástupu koronaviru (a ještě před tím ekonomického ochlazení, které je už nějakou dobu ve vzduchu). V posledních dnech ale zlato svůj růst zastavilo – a pak se prudce propadlo.

Obrat investorů ke zlatu  

V pondělí 9. března vystoupala cena zlata nad 1 700 dolarů za trojskou unci (asi 31,1 gramů). Kov byl tak nejdražší od konce roku 2012. Nedosáhl ale (zatím) maxima z předchozí ekonomické krize mezi lety 2008 a 2011. „V době minulé krize, konkrétně v roce 2011 se trojská unce prodávala za 1 828 dolarů,“ připomíná investiční poradce Michal Nedbal.

K růstu ceny zlata a dalších drahých kovů přispěla nervozita na trhu, která byla způsobená jednak šeptandou o nastupující recesi a zejména pak šířením nového koronaviru. Investoři i podnikatelé se zároveň obávají dopadů, jež restrikce, karantény a další omezení budou na ekonomiku mít. Propadly se akciové trhy, cena ropy kolabovala. Investoři se tak logicky začali odvracet od rizikovějších aktiv a zaměřili svoji pozornost na zlato.

To je mnohými analytiky vnímáno jako jakási kotva v době krizí. „Zlato je především takzvané tvrdé aktivum. Jeho výhodou je, že nemá riziko protistrany, jako je tomu například u dluhopisů. Držba zlata také není sázka na něčí dluh. Držíte komoditu, která má určité žádoucí vlastnosti – vzácný výskyt, trvanlivost, dělitelnost,“ uvádí Pavel Ryska, analytik J&T Bank.

Panická nálada na trzích   Navíc, zlato je prověřeno staletími. Jenže – prozatím – nebylo prověřeno koronavirem. Situace, kterou svět nyní prožívá, je v mnoha ohledech nová. A zvláštně zareagovalo i zlato. Ve čtvrtek 12. března, jenž je označovaný jako za jeden z nejdivočejších dnů v historii obchodování vůbec, se bez varování propadlo. 

Investoři totiž vzali aktiva útokem. „Účastníci trhu a investoři chtějí rychle získat hotovost, jednají lehce panicky. Prodávají všechny druhy aktiv,“ komentoval situaci David Meger ze společnosti High Ridge Futures.

Podobného názoru je i komoditní stratég Ole Hansen ze Saxo Bank. „Globální trhy se teď řídí podle investorů, kteří přecházejí na hotovost nebo pokladniční poukázky a kterým nejde o zajištění, diverzifikaci, ani bezpečné útočiště. Zaměřují se pouze na zachování kapitálu. Nejde jim o to, aby jim peníze vynášely, ale aby je dostali zpět,“ poznamenal ve svém článku.

Podle Ole Hansena prožil svět podobnou situaci i v roce 2008, kdy jsme zažili propad zlata navzdory tomu, že bývá označováno za bezpečné útočiště. Drahé kovy se vrátily ke svému růstu ve chvíli, kdy světoví lídři a politici začali přijímat relevantní opatření.

Dolů letí i další kovy  

Než se tak stane, zlato se možná ještě nějakou chvíli bude zmítat mezi poptávkou po bezpečných investicích a snahou investorů získat hotovost, aby pokryli své ztráty na jiných trzích, například těch akciových.

Prudký propad zaznamenaly i další drahé kovy, jako je stříbro, platina a palladium. Stříbro se  propadlo o 13 procent a dosáhlo tak nejnižší úrovně od roku 2009. Cena platiny klesla o 10 procent a cena palladia se propadlo o čtvrtinu. Netrpí tím jen investoři, ale také výrobci a průmysl – platina a palladium se totiž používají při výrobě automobilových katalyzátorů.

Dobrou zprávou je, že panika nebude trvat navždy. „Týden či dva, než se nákaza začne v Evropě a USA lépe zvládat, budeme přihlížet krajní nejistotě,“ míní Tai Wong ze společnosti BMO Capital Markets.

Čas zlata zase přijde  

Ten, kdo zachová klid a chladnou hlavu a zvolí správnou strategii, může na krizi vydělat, pokud má kapitál na investice. „Nedávný pokles zlata považujeme za dočasný, neboť lze očekávat příznivý vývoj, až bude nefunkční monetární politika nahrazena fiskálními výdaji. Ty s sebou přinesou zvýšené riziko inflace, které obnoví zájem o zlato,“ napsal Ole Hansen.

Zlato už po tisíce let funguje jako uchovatel hodnoty. Hlavně z dlouhodobého hlediska může reálná hodnota zlata pokrýt inflaci – spíše však z perspektivy několika generací. I když investor přemýšlí v krátkodobějším horizontu než několik desítek let, může zlato pomoci ustát náročné chvíle. „Zlato se díky vzácnosti svého výskytu osvědčilo jako uchovatel hodnoty. Proto jeho cena stoupá, pokud ostatní investice rostou na rizikovosti nebo neposkytují výnos,“ připomíná Pavel Ryska.

Michal Nedbal pak odkazuje na srovnání s akciovými trhy. „Medián poměru akcií a zlata je asi šest, což znamená, že za šest kusů zlata investor nakoupí jeden kus ,mixu‘ akcií Dow Jones. Hodnoty pod šest znamenají levné akcie vůči zlatu, hodnoty nad šest znamenají drahé akcie vůči zlatu. Dnes je poměr zhruba 18. Tedy čas nakupovat zlato stále je,“ uzavírá.