Stanislav Bernard: Každý by v této krizi dělal chyby, jen Bůh by to zařídil líp | E15.cz

Každý by v této krizi dělal chyby, jen Bůh by to zařídil líp, říká pivovarník Bernard

Michal Šenk

Pivovarnický trh zasáhla zásadně současná krize a dopad vládních opatření, která omezují provoz hospod. Výjimkou není ani rodinný pivovar Bernard z Humpolce. „Že krize musí přijít, jsem čekal už několik let, ale nenapadlo by mě, že se o to postará virus,“ říká s klidem do jisté míry až stoickým zakladatel a spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard. 

Jaké byly první reakce vaší firmy na začátek šíření koronaviru v Česku?

Uvědomili jsme si, že zásadní bude vývoj cash flow. Nevěděli jsme a nevíme, jak dlouho různá omezení budou trvat a jak se celá epidemiologická situace vůbec vyvine. Postupně jsme si ale pro sebe zpracovali model možného vývoje a snažili jsme se jej udělat pesimisticky a zahrnout do něj co nejvíce možných rizik. Tak jsme získali řekněme jakýsi základní klid a pohled, jak na tom jsme. A snad ne úplně špatně.

Samozřejmě se nás zásadně dotklo, když se hospody zavřely. Oproti konkurenci to na nás dopadlo ještě o dost víc. Poměr sudového piva na českém trhu je v průměru asi 34 procent, náš poměr v sudech je dlouhodobě přes 60 procent. O ta jsme jsme den ze dne zavřením hospod přišli.

Co se s tím pivem dělo?

V prvních dnech nám šlo o to nějak se popasovat s asi 12 tisíci hektolitry, které jsme měli uvařené a prodané velkoobchodníkům a restauracím. Věděli jsme, že jim musíme pomoci to pivo na omezeném trhu nějak umístit. Spolu s tím jsme hledali různé cesty, jak podpořit hospody – komunikovali jsme s nimi, dodávali jim kelímky pro prodeje přes výdejní okénka a podobně. 

Při propočtech výhledu cash flow jste nakonec konkrétně došli k čemu?

Náš model cash flow jsme zpracovali pro kritickou situaci, že by byly hospody zavřené, respektive omezené, rok. V začátku nám prodej klesl na zhruba třetinu normálního předkrizového stavu. Do té doby jsme měli omezené dodávky piva v lahvích do supermarketů kvůli kapacitě stáčecí linky. Zavřené hospody nám umožnily kapacitně na čas přejít ze sudů na lahve. Podporovali jsme prodej pětilitrových soudků přes e-shop a dělali řadu dalších kroků. A dostali jsme se postupně někam k 50 procentům prodejů běžného stavu. 

Jaký dopad bude mít současná situace na investice? 

Některé investice jsme zastavili, jiné zpomalili. Stavíme teď například návštěvnické centrum. Jeho součástí je také rozhledna na pivovarském komíně. Tu jsme zatím pozastavili. U stavby samotného návštěvnického centra jsme se dohodli s dodavatelskou firmou na tom, že dokončení stavební části posuneme ze září letošního roku asi o půl roku, na začátek roku 2021. Omezili jsme také nákupy sudů, osobních aut a tak dále. 

Budete chtít nějakým způsobem využít slíbené podpory pro firmy z programů vyhlášených státem? 

Na konci dubna požádáme o úhradu části mezd z kurzarbeitu. Část lidí si vzala dovolenou, další se starají o své děti v režimu ošetřovného. 

Kdybychom měli současnou situaci zasadit do časové osy, kdy se od 90. let pivovarnictví věnujete, jakou roli v celém tom příběhu hraje tato doba? 

Pro naši firmu byly nejhorší začátky, prvních deset let jsme bojovali o přežití. Přišli jsme do zkrachovalého pivovaru, ruiny, neměli žádnou značku, žádné peníze. Byli jsme zaúvěrovaní ve výši více než pětinásobku zůstatkové hodnoty pivovaru. Privatizační úvěr na šest let, úroky deset procent. Na krize jsme tedy zvyklí. Dnešní situace je obrovská změna pro všechny včetně nás. Ale to, že nejsme zaúvěrovaní, máme určitou finanční rezervu a máme zkušenosti s krizovým řízením, nám dodává jistou dávku klidu.

Cítíte větší nervozitu na trhu? U konkurence, jiných pivovarů, hospod? 

Naší konkurencí se moc nezabýváme. Ale snažíme se pomáhat. Nabídli jsme minipivovarům, že jim pro první várku piva po karanténě dodáme kvasnice a slad zdarma. Pro minipivovary to je samozřejmě velmi složité období. Pomoc jsme jim nabídli, protože je vnímáme jako obohacení trhu, a v neposlední řadě proto, že jsme vždy usilovali o zachování pestrosti českého trhu s pivem. V roce 1995 se mi jako předsedovi svazu malých nezávislých pivovarů podařilo prosadit sníženou spotřební daň a i díky ní je tady dnes okolo 500 minipivovarů, díky nimž došlo k obrovské renesanci pivovarnictví v České republice. To teď může být ohroženo. 

Nevnímáte na druhou stranu tu situaci – pokud vaše pozice je tedy relativně dobrá – jako příležitost?

Nemyslím si, že je teď dobrá doba na to jít si po krku. Je dobrá doba na to být solidární, táhnout za jeden provaz. O konkurování se můžeme začít zase bavit, až bude to nejhorší za námi.

Od 1. května začíná platit nové danění piva. Jste na to připraveni a dává vám změna řádu smysl?

Tato změna se týká danění piva daní z přidané hodnoty v restauracích a hospodách. Netýká se pivovarů. Na složitost tří sazeb DPH vznikla oprávněně spousta vtipů. Za mě je každopádně nezbytné systém totálně zjednodušit, sjednotit tři sazby na sazbě 10 procent.

Jak na vás pandemie a vše, co s ní souvisí, dopadá osobně? Jak celou situaci vnímáte?

Určitě bych tu nemoc nezlehčoval. Jako že jde o lehčí formu chřipky a podobně. Tam, kde nemoc udeřila, jsou fakta nezpochybnitelná. Jde o zákeřnou nemoc. Buďme rádi, že epidemie u nás má průběh, jaký má. 

Obecně ale musím říct, že jsem již několik let čekal, že nějaká krize přijít musí. Říkala mi to intuice a fakt, že globální ekonomika je ještě v mnohem dramatičtější nerovnováze než v době minulé finanční krize v letech 2008 až 2010. Je zde spousta obrovských cenových bublin. Když tady před dekádou byla hypoteční bublina, dnes je takových nerovnováh mnohem víc. Tenkrát to způsobily centrální banky mnoha zemí, které možný ozdravný účinek tehdejší krize zabrzdily pumpováním obrovského množství peněz do ekonomiky. Řeknu-li to lidově, jeli jsme do zdi. Imperativ nekonečného růstu je nesmysl, který už narazil na své limity. A systém si vždy hledá cestu, jak se vrátit k harmonii. Ovšem nenapadlo mě, že se o to postará virus. 

Líbí se vám dosavadní reakce společnosti?

Objevuje se spousta hlasů a volání po náhradě škody. Na to se nabízí ptát se, kdo tu škodu nahradí? Kdo nahradí ušlý zisk? Stát? Kdo je stát – my všichni. Musí se tedy říct, po kom chcete peníze. Podobné situace obnažují charaktery lidí. Ale většina české společnosti se se situací vypořádává, řekl bych, bravurně. Je fantastické, jak jsme jako lidé schopni si pomáhat. 

A politici? Zvládá vláda krizové řízení? 

Vláda působí ve svém jednání značně chaoticky. Určitě zaujala spoustu nesmyslných postojů a gest, především vůči údajné pomoci z Číny. Vítání nákladního letadla čelními představiteli státu na letišti bylo až trapné. Některé nákupy ochranných pomůcek přes pofidérní firmy hraničí s absurditou. Ale přes to všechno realita, v jaké jsme, dopadá pro Českou republiku zatím skutečně dobře. A je to bezesporu i díky vládě. Omezení byla a jsou v pořádku. Možná Bůh by to celé vymyslel lépe, ale jsem přesvědčen, že ať by byl u kormidla kdokoliv jiný, dělal by chyby. 

Stanislav Bernard (64)

Od roku 1991 je spolumajitelem a ředitelem Rodinného pivovaru Bernard. Je aktivní v podpoře malých nezávislých pivovarů. Spoluzaložil Nadační fond proti korupci. Působí také jako zastupitel města Humpolce. S manželkou Helenou mají dvě děti. 

 

 

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!