Daniel Münich: Nepříjemné otázky plánuju pokládat dál | E15.cz

Nepříjemné otázky budu klást dál, říká Prymulou vykázaný ekonom

Nepříjemné otázky budu klást dál, říká Prymulou vykázaný ekonom
Ekonom Daniel Münich.
• 
ZDROJ: Youtube

Michal Šenk

Vláda by měla mít kvalitní analýzy, podle nichž rozhoduje a ovlivňuje životy lidí v naší zemi. Když je má, měla by je sdílet s veřejností. Podle nich by měly návrhy vlády posuzovat poslanci a senátoři. To vše ale podle ekonoma z institutu CERGE-EI Daniela Münicha chybí. I v důsledku této kritiky byl Münich, poradce Ústředního krizového štábu, náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou vykázán z pravidelného jednání rezortního laboratorního týmu. „Se zavřenýma očima se toho moc dělat nedá,“ říká v rozhovoru pro E15.cz Münich.

Co přesně chcete po ministerstvu zdravotnictví? Jaké informace vám chybí a k čemu je potřebujete? 

Vláda by pro své rozhodování měla mít především kvalitní analýzy. Data, která sbírá a má k dispozici, by měla umět využít a měla by se o ně dělit s poslanci a senátory, když po nich v relativně krátkém sledu požaduje posvěcení legislativního rozhodnutí kabinetu. A k takovým datům by měla mít přístup i veřejnost, firmy i podnikatelé, aby se podle nich mohli rozhodovat. Bez informací dochází často k chybným rozhodnutím. Žádné analýzy, o které se údajně opírá vláda ve svých rozhodnutích, jsem neviděl a neznám nikoho, kdo by je viděl. Mám proto pochyby, že nějaké vůbec existují. A mám důvod si myslet, že vláda nejedná podle tvrdých dat, což je v krizi obzvláště chybné. Se zavřenýma očima se toho moc dělat nedá. 

Jak váš konflikt s náměstkem Prymulou probíhal?

Nikdy předtím jsme se neviděli, neznáme se, na schůzce se mě zeptal, kdo jsem, když jsem mu odpověděl, řekl mi, abych odešel, že se mu nelíbí, co říkám do médií. Nedělal jsem žádné problémy, odešel jsem. (Podobně celou situaci ve svém vyjádření rekonstruoval i Prymula. - PZN. redakce.) Uznávám, že mé otázky mohou být pro někoho, kdo je za jejich zodpovězení de facto zodpovědný, nepříjemné, ale klást je určitě nepřestanu. 

Jste součástí ekonomické skupiny, která má pod vedením Jana Švejnara radit Ústřednímu krizovému štábu. Čím jste už štábu v jeho rozhodování pomohli, čím jste přispěli?

Byli jsme do té skupiny přizváni. Je ale předem potřeba si říct, že jakékoliv navrhované ekonomické opatření musí být reakcí na epidemiologickou situaci a epidemiologické informace. Ty základní východiska pro naše možné rozhodování o reakci ekonomiky jsou tři. Buď se pojede brzda - plyn, budeme sledovat okamžité počty nakažených a podle toho to pouštět nebo zastavovat. Pak můžeme počítat se scénářem nějakého řízeného promoření a na to reagovat, nebo může fungovat takzvaná chytrá karanténa a na tu je pak taky možné efektivně cílit některá ekonomická opatření. Pro každý epidemiologický scénář je vhodný jiný scénář ekonomický a my pořádně nevíme, kterým směrem jdeme. 

I s touto omezenou znalostí východisek jsme ale museli nějak reagovat. Připravili jsme tedy možnosti odkladu zdravotního a sociálního pojištění, kurzarbeit, návrhy týkající se systému pojištění nezaměstnanosti nebo se vyjádřili proti převodu ztráty z jednoho období na druhé. Je nám nasloucháno na ministerstvech, na vládě a třeba i kolegy z Národní ekonomické rady vlády. 

Tím se dostáváme k tomu, že různé řídící orgány země mají různé poradní i ekonomické skupiny, které řeší do jisté míry stejnou věc a je možná složité to celé koordinovat. Jak to jde dohromady? 

Cítím, že to je nešťastné. Když byl předsedou Ústředního krizového štábu pan Prymula, vláda řešila ekonomické otázky poradou rezortních úředníků. Pak pod novým předsedou krizového štábu vznikla poradní ekonomická skupina, vláda v reakci na to oživila NERV. Asi by dávalo větší smysl mít jednu skupinu ochotnou a schopnou radit celému aparátu, ale je to tak, jak to je. Komunikace mezi námi a ochota sdílet nápady každopádně funguje bez problémů. Nejdeme proti sobě. Důležitou roli v tom hraje Jan Švejnar, který propojuje obě skupiny. 

Jak se Česku v otázkách eliminace dopadů koronavirové krize na ekonomiku celkově daří? Co je správně, kde jsou naopak rezervy? 

Ve formálním vymezení toho, co jako země pro ekonomiku chceme, si vedeme poměrně dobře. Vázne ale realizace. Jdeme třemi základními cestami. Odklady, zárukami a přímou pomocí. Reálná čísla toho, co už ten systém doručil, jsou kvůli kostrbatosti administrativy slabá. I když vlastně to nevíme, data a čísla nemáme k dispozici. Schází se v tabulkách různých ministerstev, v jakémsi meziprostoru. A nevíme zatím, jak na tom přesně jsme. 

V zahraničí jsou na tom lépe? 

Troufám si tvrdit, že to bude všude dost podobné. Ani data ze zahraničí v tomto moc nejsou. Zatím.

Máte strach z toho, že se situaci nepodaří zvládnout a bude to mít drastické dopady do ekonomiky? 

Asi si ani neumíme představit a domyslet, co všechno by se teoreticky mohlo stát, a jak a kam by se to mohlo dostat. Teď třeba máme dost testů, ale bude jich dost až jich budeme potřebovat víc? Bude zdravotnický personál mít za měsíc dost potřebného materiálu na svou ochranu? Když to ale zvládneme epidemiologicky, ekonomicky snad také. 

 

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!