Podle původního znění zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními proti koronaviru mohli žádat o pětistovku na den pouze OSVČ. Od 3. června to zákon umožňuje za splnění stanovených podmínek i společníkům malých společností s ručením omezeným.
„Není výrazný rozdíl například mezi majitelem malé restaurace podnikajícím jako živnostník a hostinským, který si z administrativních nebo finančních důvodů otevřel hospodu jako s.r.o.,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. I pro takové společníky s.r.o. bývá podnikání prostřednictvím společnosti často jediným zdrojem příjmů.
Původně zákon o kompenzačním bonusu s podporou pro společníky nepočítal, novela však podání žádosti o bonus umožnila. Vyžaduje splnění řady podmínek.
Podmínky pro poskytnutí kompenzačního bonusu
Žadatelem může být pouze společník s.r.o. založené za účelem dosažení zisku, který je fyzickou osobou. „Pomoc je namířena pro aktivní společníky v čele malých eseróček, nikoliv pro firmy jako takové, ani pro pasivní investory. Pokud je žadatel společníkem ve více společnostech, ve kterých naplní podmínky programu, vznikne mu nárok na podporu pouze jednou,“ upozornila ministryně financí Alena Schillerová.
Podporu zákon poskytuje společníkům s.r.o., kteří mají obdobné postavení jako OSVČ. „Rozhodli jsme se, že pomocnou ruku podáme i dvoučlenným eseróčkám a rodinným firmám. Chceme ale zabránit, aby se s programem svezli černí pasažéři, tedy aby si o peníze nežádaly mrtvé schránky nevyužívané za účelem zisku,“ vysvětluje ministryně Schillerová. „Na základě domluvy se zástupci podnikatelských svazů a komor jsme proto stanovili časový, příjmový a rezidenční test zajišťující, že jde o ekonomicky aktivní společnost schopnou prokázat minimální výši obratu,“ dodává.
Podmínka maximálně dvou společníků ve společnosti se neuplatní v případě rodinných firem. Pro ty omezení počtu společníků neplatí v případě, kdy jsou všichni společníci z jedné rodiny. Podíl společníka nesmí být představován kmenovým listem. To proto, že v takových případech se podnikání blíží spíše účasti v akciových společnostech, na které podpora necílí.
Pro přiznání kompenzačního bonusu je rozhodující, že společnost nemohla v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, zcela nebo z části vykonávat svoji činnosti v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření.
Dalším předpokladem je naplnění minimálního obratu 180 tisíc korun za předchozí zdaňovací období, anebo u nově vzniklých společností předpoklad naplnění této výše obratu za rok 2020. Společnost s ručením omezeným musí být ke dni vyhlášení nouzového stavu daňovým rezidentem ČR, EU nebo EHP. Společnost také nesmí být v úpadku či likvidaci a nesmí být nespolehlivým plátcem DPH.
Podmínky minimálního obratu a daňového rezidentství ke dni vyhlášení nouzového stavu mají za cíl vyloučit zneužití podpory společníky účelově založených společností a také těch, které nejsou aktivní a nevykonávají hospodářskou činnost. Předpokládá se totiž, že v takovém případě mají společníci i jiné zdroje příjmů. Podle důvodové zprávy k novele zákona o kompenzačním bonusu bývají takové typy společností mnohdy využívány k různým daňovým únikům či podvodům (například v kontextu daně z přidané hodnoty).
Výše bonusu a období, za které je možno žádat
Bonus je poskytován ve výši 500 korun za každý kalendářní den, stejně jako pro OSVČ. Zákon rozděluje bonusové období na tři části.
Společníci mohou žádat jak za první bonusové období (od 12. března do 30. dubna), tak za druhé bonusové období (od 1. května do 8. června), a to za každé období zvlášť.
V případě prodloužení krizových opatření pro třetí bonusové období od 9. června do 31. srpna (za předpokladu, že bude činnost společnosti nadále omezena) lze žádat i za třetí bonusové období.
Žádost je nutno podat na předepsaném formuláři Finanční správy nejpozději do 60 dnů od skončení příslušného bonusového období.
