Epidemie koronaviru, která jednotlivé státy nutí k masivní podpoře jejich ekonomik, znovu otevřela téma daňových rájů. Státy jako Polsko a Dánsko nyní dokonce oficiálně oznámily, že podnikům, které sídlí v takzvaných daňových rájích, finanční pomoc neposkytnou.
Podobně se nyní vyjádřil i tuzemský senátor Zdeněk Hraba. „Státní podpora má patřit pouze těm firmám, které daní v Česku. Firmy, které daní jinde, nemají mít na českou státní podporu nárok,“ říká Hraba s tím, že má na mysli zejména daňové ráje.
Podle seznamu Evropské unie, z kterého pro své opatření vychází Polsko a Dánsko, mezi takzvané daňové ráje patří celkem 12 zemí, jmenovitě například Panama, Kajmanské ostrovy či Seychely.
„Pokud by stát podporoval i firmy sídlící v těchto 12 daňových rájích, byla by to velká rána pro české daňové poplatníky. Stopněme proto finanční podporu v krizi pro firmy, které sídlí, a tedy daní v daňových rájích,“ apeluje senátor Hraba.
Ministerstvo financí tuto otázku řešit nemusí, protože podporuje pouze živnostníky, kteří svou podnikatelskou činnost musejí danit v místě svého působení, tedy v Česku.
Jinak to je ale u programu Antivirus spadajícího pod ministerstvo práce a sociálních věcí. „Do programu umožňujeme vstup i zahraničních firem, které například nemají české IČO,“ potvrdil mluvčí rezortu práce a sociálních věcí Jan Brodský.
„Podmínkou ale je, aby dotyčná firma vykonávala svoji činnost na území České republiky, aby její zaměstnanci byli zaměstnáni podle českého práva a zároveň za ně firma u České správy sociálního zabezpečení odváděla pojistné,“ doplnil s tím, že se program soustředí na zaměstnance, a nikoliv na podniky.
Podmínky pro provozní půjčky z programu COVID, které nabízí státní Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), jsou v tomto ohledu přísnější. Mohou je dostat jen firmy s českým IČO. Situaci, kdy je majitelem české firmy nadnárodní skupina, která k daňové optimalizaci využívá i daňové ráje, ale neřeší.
Kritika neadekvátní optimalizace daní v daňových rájích je přitom složitě uchopitelná. Například společnost Bisnode upozorňuje, že dle unijního pojetí je pojem daňový ráj zúžený, když mezi ně nepočítá například Kypr nebo Nizozemsko. „Dle našich výpočtů z konce loňského roku sídlilo v daňových rájích zhruba 12 tisíc firem českých vlastníků. Jaký je jejich aktuální počet z pohledu EU, jsme zatím nepočítali,“ řekla analytička Bisnode Petra Štěpánová.
Na definici daňového ráje není jednotná shoda. Zatímco mnohé neziskové organizace pojem vnímají šířeji, poradenské a auditorské firmy zase naopak. Evropská unie se ve svém pojetí pohybuje mezi těmito hranicemi.
