Konflikt mezi Evropskou unií a farmaceutickou společností AstraZeneca o dodávky vakcín proti koronaviru přerostl v posledních dnech do ostré mezinárodní hádky. Tu navíc poznamenal jeden hodně nešetrný diplomatický přešlap předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ačkoli tato epizoda pobrexitové vztahy mezi Bruselem a Londýnem rozhodně nevylepšila, podle expertů se není čeho obávat.
„Mezi Velkou Británií a EU se toho v příštích letech stane ještě tolik, že nějaký spor o vakcínu bude brzy drobným banálním nedorozuměním,“ říká Zdeněk Kříž, vedoucí katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě. „Nemyslím si, že tento konflikt má potenciál ohrozit vztahy Evropy se Spojeným královstvím. To by se stalo jenom v případě, že by unie bránila dodávkám vakcín z evropských závodů firmy AstraZeneca do Británie,“ přidává se Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Pobouřené Irsko
Aféra začala předminulý týden, kdy britsko-švédská firma AstraZeneca oznámila, že v prvním čtvrtletí dodá do EU pouze zhruba třicet milionů dávek vakcíny oproti dříve slíbeným osmdesáti milionům. Šéf společnosti AstraZeneca Pascal Soriot se později bránil tvrzením, že EU nemá právo na požadované množství vakcín v určitém čase. Evropská komise přitom už loni v létě, tedy v době, kdy očkovací látka teprve procházela testováním, zaplatila společnosti 336 milionů eur, zhruba 8,7 miliardy korun.
Odpověď evropských orgánů na sebe nenechala dlouho čekat. EU zveřejnila kontrakt, který s AstraZenekou podepsala a obvinila firmu, že upřednostňuje odběratele z Velké Británie, kteří údajně lépe platí. Další vyhrocení sporu nastalo v pátek, kdy Brusel oznámil, že zavede kontroly na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, aby zabránil neoprávněnému exportu očkovací látky do Británie.
Tento krok pobouřil politiky jak ve Spojeném království, tak v Irsku. Severoirská premiérka Arlene Fosterová jej nazvala „absolutně neuvěřitelným aktem nepřátelství“. Obnovení irské hranice může vzhledem ke krvavé historii regionu znamenat závažné bezpečnostní riziko.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová si naštěstí své pochybení rychle uvědomila a kontroverzní nařízení vzápětí odvolala. V pondělí se dokonce snažila shodit vinu za diplomatické faux pas na svého podřízeného Valdise Dombrovskise, místopředsedu EK. Leyenová si přesto vysloužila za své počínání kritiku. Agentura Bloomberg připomněla, že předsedkyně EK patřila během brexitových rozhovorů k těm, kteří silně odmítali zavedení hraničních kontrol v Irsku.
Každý hraje za sebe
Nyní se zdá, že se situace uklidňuje. Irský ministr zahraničí Simon Coveney pochválil Leyenovou, že svou chybu rychle napravila. Společnost AstraZeneca zase v neděli slíbila, že zvýší počet dodávek vakcín pro EU na čtyřicet milionů. Podle odborníků ale podobné kauzy zjevně budou v příštích měsících přibývat.
„Pokud je nějakého důležitého statku nedostatek, dají se konflikty o jeho distribuci očekávat. V Evropě jsme to mohli vidět na jaře 2020, kdy spolu soutěžily státy o ochranné pomůcky a hrály každý na sebe. Není důvod, aby vakcíny byly výjimkou,“ vysvětluje Kříž.
AstraZeneca se podle něj snaží maximalizovat zisk a využít všech právních nejasností k přednostním dodávkám tomu, kdo více zaplatí. „Okamžitý zisk firmy totiž může být vyšší než pokuta, která může přijít až po letech právních sporů. Motivace k tomuto typu jednání je proto vysoká,“ myslí si Kříž.
Pomohl Británii brexit?
V souvislosti se současným očkovacím chaosem v zemích Evropské unie si nelze nevšimnout, jak hladce se naproti tomu rozjela vakcinace ve Spojeném království, které momentálně očkuje rychleji než EU i USA. Alespoň jednu dávku vakcíny dostalo již devět milionů Britů, z čehož těží i ekonomika. Kurz britské libry v posledních měsících soustavně posiluje vůči euru i dolaru, což se v případě druhé jmenované měny naposledy stalo v roce 2012.
Některá britská bulvární média přisuzují tamní úspěchy v očkování brexitu. S tím ovšem čeští odborníci nesouhlasí. „Nedá se říct, že Británie očkuje rychleji, protože již není v EU. Do konce přechodného období, které uplynulo 31. prosince, byla pořád součástí jednotného vnitřního trhu, a tudíž vázána jeho pravidly. Stejně byla schopna schválit vakcíny dříve, a tedy začít dříve i s očkováním,“ uvádí Vladimír Bartovic.
Zdeněk Kříž z Masarykovy univerzity souhlasí: „Nevím, v čem by měl brexit Británii pomoci. Formulace zdravotní politiky a rozdělování potřebných zdrojů je v působnosti členských států. Dílčí kompetence EU v této oblasti spočívají v koordinační a podpůrné činnosti.“ Spojené království má na základě Křížova mínění přednostní přístup k vakcínám, neboť se významné výrobní kapacity nacházejí ve vlastnictví britských subjektů a v oblasti britské fyzické kontroly.
Zároveň připomíná, že kromě vakcinace britská vláda pandemii spíše nezvládla a je zodpovědná za to, že ostrovní stát má momentálně jeden z nejvyšších počtů nakažených v Evropě. Na covid zde bylo dosud pozitivně testováno 3,8 milionu jedinců. Tedy o milion a půl více než v Německu, které má větší populaci.
